Josef Bek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 4:
Vystudoval královéhradeckou Obchodní akademii. Poté nastoupil do spořitelny, kde prošel různá oddělení a skončil jako hlavní pokladník. Aby se vyhnul pracovnímu nasazení, odešel za války k profesionálnímu divadlu jako operní pěvec. Jako neškolený tenor si však hlas poškodil a tak přešel do čihohry. Jako dítě [[ministrant|ministroval]] a zpíval v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Velkém náměstí v [[Hradec Králové|Hradci Králové]]. V letech [[1954]] – [[1985]] byl v hereckém angažmá v [[Městská divadla pražská|Městských divadlech pražských]] <ref> Marie Valtrová: ''ORNESTINUM, Slavná éra [[Městská divadla pražská|Městských divadel pražských]]'', Brána, Praha, [[2001]], str.&nbsp;191, ISBN 80-7243-121-8 </ref>.
Celý život hrál optimisticky naladěné, bodré a příjemné české muže z lidu, rozverné chlapíky do každé životní nepohody. Za svůj dlouhý herecký život hrál téměř v téměř sedmdesáti českých filmech, ve dvou stovkách [[Televize (médium)|televizních]] pořadů jakož i v mnoha desítkách [[divadlo|divadelních]] her. Mezi nezapomenutelné role patří například jeho vysloužilý voják ''Martin Kabát'' z filmu ''[[Hrátky s čertem]]'', nebo pozoruhodný výkon ve filmu ''[[Florenc 13.30]]'' či role, kdy vystupoval coby amatérský [[dirigent]] Honza ve filmu ''[[Hudba z Marsu]]''. Spolu s půvabnou kolegyní [[Irena Kačírková|Irenou Kačírkovou]] natočil pod režijním vedením [[Ladislav Rychman|Ladislava Rychmana]] patrně na světě vůbec první [[filmové písničky|filmovou písničku]], (což byla obdoba dnešních [[videoklip]]ů), s názvem ''Dáme si do bytu''.
 
Je pochován na hřbitově v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] – [[Pouchov|Pouchově]].