Národní házená: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 132:
Mezi první české kluby patří také ''Kroužek házené Vinohrady'', ''KH Karlín'' a ''KH Smíchov''.
Házená se dokonce rozšířila i do Ruska a Jugoslávie, kam ji zanesli vysokoškoláci, kteří studovali v Praze a tam házenou poznali. V Jugoslávii (v Chorvatsku<ref name="ŠHK Concordia Zagreb">[http://www.shk-concordia.hr/index.php/hr/o-nama Povijest ŠHK Concordia] <br>"''. Sve športske sekcije kluba su bile izrazito uspješne, ali ipak najveće postignuće kluba datira iz 1934. godine kada hazenašice (hazena – preteča rukometa) Concordije u Londonu postaju svjetske prvakinje.''"</ref><ref>[http://www.zagrebmojgrad.hr/site/mercury/20101028-zgmg-6-pdf-da4d.pdf Svjetske prvakinje 1934.], autor [[Milka Babović]]</ref>) se házená velmi rychle rozšířila, nabyla velké obliby a Jugoslávie byla také jedinou zemí, kde se česká házená udržela mezi dvěma světovými válkami.
Do Ruska házenou přinesli čeští učitelé tělocviku, které tam na střední školy povolala carská vláda. V roce 1912 jich bylo 130 a všichni hrávali házenou. První soutěže se hrály v Charkově v roce 1915 za účasti 14 družstev. Ale I. světová válka, VŘSR a intervence proti mladému sovětskému státu informace o házené přerušily.
| |||