Národní házená: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 4 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q3434494) |
|||
Řádek 139:
Po vypuknutí první světové války se téměř veškerá sportovní, a tedy také házenkářská, činnost přerušila. Po válce se u nás házená šířila zásluhou nadšeného pracovníka J. Trantiny, který po další úpravě pravidel usiluje o ustavení svazu házené. V roce 1920, kdy byla v činnosti již 167 klubů s 2520 hráči a hráčkami, se házená sdružuje do Československého svazu házené a ženských sportů. Házená se tehdy hrála v sedmičkách, devítkách a také v devítkách smíšených (pět mužů, čtyři ženy). Československý svaz házené a ženských sportů v roce 1921 spolu s Francií, Amerikou, Anglií, Itálií, Švýcarskem a Švédskem založil v Paříži Mezinárodní federaci ženských sportů, která uznala českou házenou jako mezinárodní hru a přebrala česká pravidla jako oficiální. Byl to pozoruhodný úspěch naší původní československé míčové hry. Házená se v těchto letech začala šířit také na Slovensku a v Jugoslávii (40 klubů v roce 1923, mistrem byl tehdy HAŠK Záhřeb). Ve dvacátých letech se také začala organizovat národní házená v Rumunsku, kde 8 klubů založilo svůj svaz; hráli ji také naši krajané v USA. Došlo k prvním mezinárodním a mezistátním utkáním, poprvé hrály československé reprezentantky roku 1923 v Praze proti Francii, kde zvítězily 9:2; roku 1924 se sehrála kombinovaná družstva čechoslovaček a čtyř belgičanek propagační zápas v Bruselu, roku 1926 se ČSR utkala se Švédskem. Házená se také hrála v Rakousku, zásluhou týmu Slovan Vídeň. Postupem času se u nás házená stala oblíbeným sportem i mužů zásluhou DTJ a Sokola.
Také mezinárodní styky se slibně rozvíjely a roku 1930 se dokonce pořádala první [[Mistrovství světa v narodne házené žen 1930|mistrovství světa]] v házené žen, v němž vyhrály naše reprezentantky před Jugoslávií a Polskem. [[Mistrovství světa v narodne házené žen 1934|Druhé mistrovství světa]] se hrálo v roce 1934 v Londýně, kde Československo prohrálo s Jugoslávií 4:6.<ref>[http://www.shk-concordia.hr/index.php/hr/o-nama/povijest ŠHK Concordia] Hazenašice - prvakinje svijeta 1934. Na 4. svjetskim ženskim igrama u Londonu.</ref> Jedná se o historicky první zápasy v národní házené na území Velké Británie. Toto byl také poslední samostatný podnik Mezinárodní federace ženských sportů, která se tichou cestou rozešla a sporty žen se začaly organizovat společně se sporty mužů. Byl založen [[Mezinárodní svaz míčových her]], kde získaly převahu košíková a handball. V českých zemích ubylo přechodně sportovních klubů házené.
Roku 1935 vyšla v Lidových novinách zpráva o tom, že téhož roku proběhl v lázních [[Scarborough]] v Anglii několikadenní kurz profesorů a učitelů tělocviku, kde si poprvé angličtí hráči (asi 20 mužů a 50 žen) během šesti tréninků vyzkoušeli „game of hazena“. Podle zprávy měly nadále probíhat tréninky v Londýně. Během tehdejšího podzimu plánovala ''Associace pro [[net-ball]] a ostatní míčové hry'' vytisknout a vydat pravidla národní házené, přeložená do angličtiny. Prvním klubem, který měl hru nadále v Anglii propagovat, byl londýnský Civil Service Club.
Roku 1936 došlo ke změně pravidel, z nichž nejzávažnější byla změna brankoviště podle jugoslávského vzoru na půlkruhové o poloměru 6 m a hra se stala zajímavější. Tím se zlepšila i činnost Svazu házené a přechodný úbytek družstev byl opět vyrovnán zvýšenou pozorností družstvům mládeže. Koncem roku 1938 byl přijat název Československý svaz házené, který měl 5 žup. Avšak v roce 1939 zřízením Protektorátu Čechy a Morava byla nucena tato organizace změnit název na Český svaz házené. V té době nastal na území Protektorátu největší rozmach národní házené. V roce 1944 byla vytvořena národní liga házené za účasti 6 družstev mužů z Čech a stejného počtu z Moravy. Ženy hrály ligu ve dvou skupinách a muži měli ještě 4 skupiny divize. Zájem o házenou byl velký. Ve svazu bylo registrováno 22 156 hráčů hráček ze třinácti žup a 3728 z odborů DTJ.
| |||