Východní Chan: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 4:
To napomohlo četným politickým lstím a do vlády se mohl zapojit kdokoli vypočítavý od dvora, často šlo i o rodiny dvorních [[eunuch]]ů. Vznikaly četné sekty, nejznámější je sekta zvaná [[Cesta velkého klidu]]. Její příslušníci nosili kolem hlavy žluté šátky - odtud název pro jejich povstání - [[povstání žlutých turbanů]]. Tím největším bylo povstání roku 184, které otřáslo celou Čínou a v jejím důsledku došlo k destabilizaci mocenské situace. Pozice císařů od té doby zůstala labilní po zbývající čtyři desetiletí a nestabilita císařství vedla ve svém závěru až k rozpadu na tři samostatné státy - v takzvaném [[období tří království]] vystřídali dynastii Chan tři soupeřící království: severní [[Wej]], jihozápadní [[Východní Wu|Wu]] a jižní [[Šu-Chan]].
Zvláště poslední císaři dynastie Chan měli moc již jen zcela formálně, ve skutečnosti byli rukojmími mocného generála [[Cchao Cchao]]a, který "jejich jménem" centralizoval ochromenou státní moc. Dosáhl sjednocení celého severu tehdejší Číny pod své vedení a to až po řeku [[Jang-c-tiang]] na jihu. Čchao Čhao pokračoval pokračoval ve své expanzi směrem na jih, avšak na přelomu let [[208]]/[[209]] v bitvě "u červených útesů" (známa též pod názvem [[Bitva v Chibi]] - 赤壁之战<!--; tradiční písmo čínské: 赤壁之戰; pinyin: Chìbì zhī zhàn-->) prohrál proti koalici jižních vládců [[Liu Pei]]e a [[Sun Čchűan]]a, čímž došlo k faktickému rozdělení sfér vlivu mezi tyto tři mocné, v předzvěsti období tří království. Roku [[220]] syn a dědic Cchao Cchaoa, [[Cchao Pi]] zbavil posledního císaře dynastie i formálního postavení a prohlásil se prvním Císařem [[dynastie Wej]]
{{Pahýl}}
| |||