Cato mladší: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q193506)
Bez shrnutí editace
Řádek 5:
Cato mladší pocházel z významné patricijské rodiny, byl pravnuk [[Cato starší|Catona staršího]], v dětství osiřel a byl vychován svým strýcem. Roku 72 př. n. l. se zúčastnil války proti [[Spartacus|Spartacovi]] a roku 67 byl tribunem legie v Makedonii. O dovolené navštívil v [[Pergamon|Pergamu]] stoika Athenodora Kordyliona, který se s ním odstěhoval do Říma. Koncem roku 63 patřil k žalobcům povstalce [[Lucius_Sergius_Catilina|Catiliny]] a proti Césarovi prosadil jeho popravu. Jako mluvčí strany optimátů se postavil na odpor i proti slavnému vojevůdci [[Pompeius|Pompeiovi]] a jako tribun lidu se opakovaně bránil proti pokusům o rozbití republiky. Roku 58 vedl vojenskou výpravu proti cyperskému králi Ptolemaiovi, kterého porazil a s velkou kořistí se vrátil do Říma. Roku 54 byl zvolen prétorem, když přesvědčil všechny kandidáty, že se vzdají uplácení voličů.
 
Když roku 52 vypukly v Římě pouliční násilnosti a César začal v severní Itálii sbírat vojsko, byl Pompeius s Catonovou pomocí zvolen jediným konsulem, Césara však Cato rozhodně odmítal. Roku 49 se marně ucházel o zvolení konsulem a když se nepodařilo zabránit občanské válce ani ubránit Řím proti Césarovi, odešel nejprve na Sicílii a pak za Pompeiem do Dyrrhachia (dnešní Dürres v Albánii), kde Césarabyli poraziliCésarem poraženi. Pak se ale válečné štěstí obrátilo, Cato se svým vojskem odešel do Afriky, kde se dozvěděl o Pompeiově zavraždění. Ujal se obrany města Utica, když se ale ukázala jako beznadějná, zajistil svým lidem ústup a v noci spáchal sebevraždu. Proto dostal přízvisko Uticensis.
 
{{citát|Se žaludkem se těžko přít, protože nemá uši.| }}