Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Vozový park: upraven interní odkaz: Lokomotiva 99.702|lokomotivy 99.702 >> Lokomotiva VI K|lokomotivy 99.702, viz http://de.wikipedia.org/wiki/S%C3%A4chsische_VI_K |
m přesněji |
||
Řádek 180:
K [[1. květen|1. květnu]] [[1953]] ovšem měl být provoz znovu zaveden.<ref name="cada-36">Čada, s. 36</ref> Argumentem pro opětovné otevření se stalo usnesení [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]] a vlády republiky o podpoře pohraničí.{{#tag:ref|Opětovné zavedení osobní dopravy mělo souvislost se snahami o dosídlení Heřmanicka, které bylo po poválečném odsunu německého obyvatelstva téměř vylidněné.<ref name="jelen-69" />|group="p"}}<ref name="cada-36" /> Navíc silnice v okolí železniční tratě, kudy měly autobusy jezdit, nebyly ve vyhovujícím technickém stavu. K novému zahájení provozu ale (vlivem pomalého postupu úředníků) nedošlo. Následně se v roce 1955 rozhodlo o neobnovení osobní dopravy.<ref name="cada-36" />
[[Soubor:Frydlant hermanice railway commemorative sign.jpg|upright|thumb|left|Bývalý most přes Olešku v Heřmanicích|alt=Zachovaná
Místní obce však o zprovoznění osobní dopravy usilovaly dále, jejich delegaci přijal i náměstek minis. dopravy a v březnu [[1957]] jejich snaha slavila úspěch, neboť bylo rozhodnuto o opětovném zavedení osobní dopravy. Aby k tomu však mohlo dojít, bylo nutné některé části tratě zrekonstruovat. Opravila se část vlastní tratě (asi kilometrový úsek před vjezdem do konečné stanice Heřmanice), dále se v Heřmanicích obnovily nepoužívané staniční koleje a frýdlantský závod TOTEX na své náklady zbudoval v blízkosti křížení tratě se [[Silnice III/03511|silnicí III/03511]] osobní zastávku [[Frýdlant v Čechách zastávka]].<ref name="cada-36" /> První vlak po obnovené trati byl na žádost frýdlantského [[Okresní národní výbor|ONV]] vypraven z Frýdlantu dne [[14. červenec|14. července]] [[1957]] v 9:30 hodin.{{#tag:ref|Vlak se skládal ze tří osobních vozů, které táhla vyzdobená [[Lokomotiva U 37.0|lokomotiva U 37.009]].<ref name="cada-37">Čada, s. 37</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Obnovení osobní dopravy roku 1957
Řádek 195:
=== Likvidace tratě ===
[[Soubor:Heřmanička, mostek (181).jpg|náhled|Torzo jednoho z mostů na trati blížící se od severozápadu ke stanici Dětřichov|alt=Boční pohled na
Aby mohla být trať úplně zrušena, bylo nutné na silniční síti provést takové úpravy, které by umožnily bezpečnou jízdu autobusů (chyběla například vhodná plocha na otáčení autobusů v Heřmanicích). Vzhledem k tomu, že severočeský [[krajský národní výbor]] na tyto investice nedostal finanční prostředky, otálel s potřebnými úpravami, a ČSD tak nemohly úzkorozchodnou dráhu úplně zrušit. Začátkem osmdesátých let 20. století však k potřebným rekonstrukcím silnic došlo, a trať tak mohla být od začátku platnosti jízdního řádu 1984/1985 definitivně zrušena.<ref name="jelen-69" /><ref name="cada-45" /> Část železničního vozového parku byla předána na [[Jindřichohradecké místní dráhy|úzkorozchodné tratě v okolí Jindřichova Hradce]] a část byla zlikvidována.<ref name="cada-46">Čada, s. 46</ref> K odstranění kolejnic a jejich odevzdání do šrotu došlo v roce [[1996]] z rozhodnutí liberecké Správy dopravní cesty Českých drah.{{#tag:ref|Motivem rozhodnutí o odstranění kolejnic byla snaha vytěžit z nich při jejich odevzdání do šrotu finanční prostředky. O kolejnice, které tu dobu ležely ladem, se totiž zajímali nenechaví spoluobčané a začali trať sami postupně rozebírat.<ref name="cada-46" />|group="p"}}<ref name="jelen-70">Jelen, s. 70</ref>
|