Zlatá horda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 62 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q79965)
Řádek 41:
== Mongolská nadvláda na Rusi ==
[[Soubor:Basqaq.jpg|left|thumb|Výběrčí daní z hordy ve městě na Rusi]]
Ruská knížectví nebyla součástí území Zlaté hordy, ale byla Mongolům zvláštním způsobem podřízena. Pokud chtěla rurikovská knížata vládnout ve svých zemích, musel je v jejich postech potvrdit [[chán]] zvláštní listinou, tzv. [[jarlyk]]em, poté co uznala jeho svrchovanou moc. To bylo v pravomoci velkého chána a Bátúovou povinností bylo posílat ruská knížata za tímto účelem do KharaKara KhorumuKorumu. Většinou to však nedělal a vyřizoval jejich záležitosti osobně ve svém táboře a později na svém dvoře v Saráji. V „hordě“ byla ruská knížata vystavována ponižování i osobnímu nebezpečí. Tataři podporovali rozbroje mezi znesvářenými [[Rurikovci]], a ti se brzy naučili proti sobě v Saráji intrikovat. To na druhé straně chánům umožnilo vykonávat na Rusi úlohu jakéhosi arbitra.
 
Koncem 50. let [[13. století|13. století]] bylo obyvatelstvo ruských knížectví podrobeno tvrdým povinnostem, muselo poskytovat Mongolům rekruty a platit daň z hlavy – ruskými prameny nazývanou [[vychod]]. Její tatarští výběrčí postupovali velmi krutě, a tak při vybírání daní docházelo k častým povstáním, především ve městech. Chování knížat i prostých obyvatel kontrolovali chánovi zmocněnci, [[baskak]]ové. Hlavním problémem tatarské nadvlády bylo proto ekonomické vykořisťování, politická struktura s výjimkou potvrzování knížat v jejich postech, především velikého knížete [[vladimir]]ského, zůstala zachována. Nedotčeno bylo pravoslavné vyznání obyvatel ruských knížectví. Duchovní byli naopak zvýhodněni, nemuseli například platit daně.