Jozef Feranec: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m pomlčka |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 3:
Biskup Feranec byl jeden ze čtyř biskupů vnucených katolické církvi [[Komunistický režim v Československu|komunistickým režimem]] v roce [[1973]]. Společně s [[Josef Vrana|biskupem Vranou]] se nejvíce kompromitoval spoluprací se [[Sdružení katolických duchovních Pacem in terris|Sdružením Pacem in terris]] (SKD-PIT), které podporoval i po vydání dekretu ''[[Quidam episcopi]]'', který kněžím členství v takovýchto sdruženích zakazoval.<ref>viz [[Stanislav Balík (1978)|Stanislav Balík]], [[Jiří Hanuš (historik)|Jiří Hanuš]]: ''Katolická církev v Československu 1945-1989'', [[Centrum pro studium demokracie a kultury]], Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (str. 141)</ref> V obhajobě Sdružení setrval dokonce i po sametové revoluci, tento postoj si podržel až do své smrti.<ref>viz [http://is.muni.cz/th/64242/ff_m ''Sdružení katolických duchovních Pacem in terris''] - magisterská práce Tomáše Benedikta Zbranka, str. 56</ref>
Jozef Feranec si společně s několika dalšími představiteli SKD-PIT nechal udělit [[Doctor honoris causa|čestný doktorát]] [[teologie]] na bratislavské bohoslovecké fakultě. Proti tomu protestoval u československých úřadů [[velký kancléř fakulty]], biskup [[Július Gábriš]], který se též obrátil se stížností v této věci na [[Svatý stolec]]. Ten prohlásil Ferancův doktorát za neplatný.<ref>Stejně jako další čestné doktoráty udělené z donucení kolaborujícím [[duchovní]]m, jako byli [[Josef Plojhar]], [[Štefan Onderko]], [[Gejza Navrátil]], [[Alexandr Horák]], [[Josef Vrana]] a další; viz [[Stanislav Balík (1978)|Stanislav Balík]], [[Jiří Hanuš (historik)|Jiří Hanuš]]: ''Katolická církev v Československu 1945-1989''; [[Centrum pro studium demokracie a kultury]], Brno [[2007]], ISBN 978-80-7325-130-7 (str. 137-138)</ref>
[[14. únor]]a [[1990]] biskup Feranec rezignoval na svůj úřad.
| |||