Řád augustiniánů: Porovnání verzí

Význam augustiniánského kláštera jej ochránil před zrušením za reforem císaře [[Josef II.|Josefa II.]], nicméně i tak se jej významně dotkly. Josef totiž nařídil ([[1783]]), aby augustiniáni opustili klášter u sv. Tomáše, který byl využit jako sídlo moravských politických úřadů (místodržitelství). Augustiniáni náhradou dostali budovy zrušeného kláštera cisterciaček Aula Sanctae Mariae na [[Staré Brno|Starém Brně]], který založila královna-vdova [[Eliška Rejčka]] roku [[1323]]. Tento [[Starobrněnský klášter]] (Mendlovo náměstí č. p. 157 č. or. 1a) dosud augustiniánům patří. Papež [[Jan Pavel II.]] udělil [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|kostelu Nanebevzetí Panny Marie]] titul „[[bazilika minor]]“ apoštolským [[breve]] z 6. 10. [[1987]]. Současným opatem je [[Lukáš Evžen Martinec]].

 

 

Ze španělské reformy vznikla roku [[1602]] přísnější větev [[Bosí augustiniáni|„bosých“ augustiniánů]] (OESA Disc, OAD), jež se rozšířila hlavně v Itálii a ve Francii. V Čechách vznikl první klášter Na Zderaze v [[Praha|Praze]] (1623), dále [[Tábor]] (1640), [[Lnáře]] (1672), [[Havlíčkův Brod]] (1674) a [[Vratěnín]] na Moravě (1687).<ref name="jedna"/> Významnou osobností bosých augustiniánů byl [[Abraham a Santa Clara]]. Až do 20. století v Čechách přežil [[Psychiatrická léčebna Lnáře|konvent ve Lnářích]], který byl násilně zrušen v roce [[1950]] v rámci [[Akce K]], a nebyl již obnoven.