Starý zákon: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 109.80.21.64 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Addbot
Řádek 18:
== Vznik a charakter ==
[[Soubor:Aleppo Codex (Deut).jpg|thumb|[[Aleppo Codex]] (kniha [[Deuteronomium]]) – nejstarší nalezený [[masoretský text]] z roku 895; dochován jen částečně.]]
SranýStarý zákon vznikal v průběhu cca 1000 let. Nejstarší texty pocházejí z předmonarchického izraelského období, tj. snad před rokem 1000 př. n. l. Existují však i teorie, opírající se o literární skladbu a historické skutečnosti první části knihy [[Genesis]], které posunují stáří těchto textů před rok 1500 př. n. l. a tvrdící, že zápisy historie, jak bylo tehdy zvykem a považováno za důležité, pořizovali již praotcové (kolem r. 2000 př. n. l.) nejspíše na hliněné tabulky, které se předáváním dostaly až do rukou [[Mojžíš]]ových. Ten z nich udělal soubor, opatřil vysvětlivkami, převedl jednotky, místní názvy a Boží jména do podoby obecně známé a doplnil tento soupis vyprávěním o [[Josef (patriarcha)|Josefovi]]. Nejmladší texty byly sepsány v posledních staletí př. n. l. Starý zákon začíná vyprávěním o [[stvoření]] světa a dále pokračuje sledováním dějin židovských praotců a židovského národa jako zkušenosti lidí s [[Hospodin]]em až zhruba do 2. století př. n. l. ([[Makabejské války|makabejské povstání]]). Obsažené knihy jsou nejrůznějšího typu: výpravné, historické, sbírky výroků, vidění, úvahy, modlitby, písně apod. Je napsán z větší části [[Hebrejština|hebrejsky]], některé části spisů [[Aramejština|aramejsky]] a v případě deuterokanonických knih [[řečtina|řecky]].
 
Pro správné porozumění je nutné si uvědomit záměr textu a okolnosti, ve kterých text vznikal. Cílem tvůrců totiž ve&nbsp;většině případů nebylo objektivně vylíčit historické události, ale spíše tyto události interpretovat. Teprve po uchopení záměru textu je možné se přiblížit skutečnému průběhu historické události. Problematika historicity událostí je ztížena navíc ještě tím, že Starý zákon je mnohdy jediným pramenem židovských dějin.<ref> Rendtorff, str. 21–23.</ref>