Produktivita: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: možný spam |
m srtyl |
||
Řádek 93:
== Posun v produktivitě tradičních zdrojů ==
V polovině sedmdesátých let se světová ekonomika změnila z ekonomiky mezinárodní v ekonomiku transnárodní (dnes nazývaná:globální). Stala se dominantním faktorem, do značné míry ovládajícím ekonomiku národních států. Je utvářena místo obchodem zboží a službami především peněžními toky. Ty mají svou vlastní dynamiku. Tradiční i zde jmenované výrobní faktory (zejména půda a práce) hrají v této globální ekonomice podružnou roli. Ani peníze, které nabyly transnárodního charakteru a jsou univerzálně dostupné, už nejsou nejproduktivnějším výrobním faktorem, který by mohl jedné zemi poskytovat na světovém trhu konkurenční výhodu před jinými. Rozhodujícím "výrobním faktorem" se stalo řízení [[management]], na němž je třeba stavět konkurenční postavení. <ref>Drucker.P.F.: Nové reality, str.107, Transnárodní ekonomika-transnárodní ekologie, vyd. Management Press, 1995, Praha</ref>
Jak ale měřit produktivitu v ekonomii? Drucker bádal dál a v jeho díle nalézáme odpověď.
Řádek 118:
Série experimentů v letech 1924 až 1933 analyzovaných profesorem Eltonem Mayem je známá jako Hawthornské efekty. Pojem se uplatnil od roku 1955 kdy Henry A. Landberger analyzoval dřívější experimenty z let 1924-1932 ve Western Electric Hawthornové továrny při Chicagu. Byly to série studií o produktivitě dělníků, kterým bylo v průběhu experimentů měněno různé množství podmínek jako úroveň osvětlení, mzda, čistota, čas na přestávky. Každá změna překvapivě vedla k růstu produktivity, i když se případně pak vrátila k původním podmínkám. Tak tomu bylo u jednotlivců i u skupin dělníků. Je zřejmé, že proměnné, kterými bylo manipulováno při experimentu, nebyli pouhými nebo dominantními příčinami změny produktivity. Dle interpretace E. Maya a kol. F. J. Roethlisbergera a W. F. Dicksona bylo podstatné, že dělníci měli pocit, že jsou hlouběji zapojeni do příčin zlepšení výkonů. O tom se teď mluví jako o Hawthornském efektu (Hawthorne effect). Experimenty prvně začaly kvůli zkoumání vztahu mezi produktivitou a pracovními podmínkami na konfrontující fyzikální a psychologické vlivy na pracovní místo (světlost, vlhkost) a přesunuly se na zkoumání psychologických aspektů (přestávky, napětí v skupině, tlak na práci, pracovní hodiny, vedení a řízení).
Zkoumání Hawthornského efektu spolu s experimenty F. Taylora otevřelo cestu pro novou oblast známou ve světě managementu jako
=== Škola lidských vztahů ===
Řádek 163:
* Mankiw, N.C.: Zásady ekonomie, Praha, GRADA Publishing, 1999
* Frank H., R.; Bemanke, B., S.: Ekonomie, Praha , GRADA Publishing, 2002
* Drucker, P.F.: Nové reality, vyd. Management press,
* Drucker, P.F.: Věk diskontinuity, Obraz měnící se společnosti, 1994, vyd. Management Press, Praha,
* Drucker, P.F.: Postkapitalistická společnost, kap. Produktivita nových pracovních sil, 1993, vyd. Management Press, Praha,
* Drucker, P.F.: Výzvy managementu pro 21. století, část 5, Produktivita pracovníka disponujícího znalostmi, 2000, vyd. Management Press, Praha,
* Brynjolfsson, Erik: "The productivity paradox of information technology". Communications of the ACM 36 (12): 66–77. doi:10.1145/163298.163309.1993, ISSN 00010782.
* Wetherbe, J. C. ;Turban, Efraim; Leidner, Dorothy E.: Information Technology for Management: Transforming Organizations in the Digital Economy (6th ed.). 2007, Wiley, New York
== Reference ==
| |||