Vykání: Porovnání verzí

'''Vykání''' je [[oslovení|oslovování]] [[singulárJednotné číslo|jedné osoby]] pomocí [[množné číslo|množného čísla]] (tj.&nbsp;užívání [[časování|2.&nbsp;osoby]] množného čísla místo 2.&nbsp;osoby jednotného čísla, v&nbsp;některých jazycích, např.&nbsp;v&nbsp;[[němčina|němčině]] a&nbsp;[[archaismus|archaické]] češtině se užívá 3.&nbsp;osoba množného čísla, tzv.&nbsp;''[[onikání]]''), čímž se dané osobě prokazuje [[úcta]].<ref>Pavel Hrušovský: [http://podnikani.idnes.cz/s-tykanim-budte-opatrni-muze-vam-byt-na-skodu-fnq-/firmy_rady.asp?c=A080610_161116_firmy_rady_plo S&nbsp;tykáním buďte opatrní, může vám být na škodu] iDnes.cz, 11.&nbsp;6.&nbsp;2008. ''„Vykáním projevujeme druhému úctu. Úctu k&nbsp;jeho věku, zkušenostem, schopnostem, postavení a&nbsp;jiným hodnotám.“''</ref> Vykání neznámým osobám se v&nbsp;češtině považuje za [[etiketa|zdvořilé]], tykání neznámé osobě naopak za [[urážka|urážlivé]].<ref>Pavel Kábrt: ''Křesťanské společenské chování'', upgrade 21.&nbsp;4.&nbsp;2002. Kapitola [http://www.memento.junweb.cz/chovani/predstav.htm 3. Představujeme se, titulujeme, díváme se do očí, klepeme]. ''„Nedomluvené tykání dospělým cizím lidem působí drze a&nbsp;nadřazeně…“''</ref><ref name="Patočka 2000">PATOČKA, Otakar. O&nbsp;tykání a&nbsp;vykání. Praha: Grada Publishing, 2000, ISBN 978-80-247-0000-7</ref>