Mozková plena: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 28 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q268930) |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Meninges-en.svg|thumb|Od pokožky dovnitř směrem k mozku: toto schéma zachycuje průřez stěnou hlavy člověka v oblasti mozkovny: odshora dolů to je [[kůže]], [[okostice]], [[lebeční kost]], [[tvrdá plena]], [[pavučnice]] a [[omozečnice]]]]
'''Mozkové pleny''' ([[řečtina|řec]]. [[
U ryb se vyskytuje pouze jedna vazivová vrstva, tzv. „[[primitivní meninx]]“ (''ectomeninx''<ref name=rocek>{{citace elektronické monografie| url=http://rocek.gli.cas.cz/Courses/Microsoft%20Word%20-%20Morfologie18def.pdf| titul= Obecná morfologie živočichů, Nervová soustava| příjmení=Roček|jméno=Zbyněk| vydavatel=Geologický ústav AV ČR}}</ref>). U [[obojživelníci|obojživelníků]] a [[plazi|plazů]] se vyskytují již pleny dvě, vnější [[dura mater]] a vnitřní tenký [[sekundární meninx]]<ref name=butler /> (též ''leptomeninx''<ref name=rocek />). U [[savci|savců]]<ref name=rocek /> (a podle některých zdrojů také u [[ptáci|ptáků]]<ref name=butler />) se vyskytují dokonce tři pleny: uvnitř je tzv. [[pia mater]] (omozečnice, ale doslova „něžná matka“), uprostřed je [[pavučnice|arachnoidea]] (pavučnice) a vně je opět [[tvrdá plena mozková|dura mater]] (tvrdá plena, doslova „tvrdá matka“). Názvy obsahující v sobě slovo „matka“ pocházejí z antického přesvědčení, že mozkové pleny jsou základem pro všechny ostatní membrány v těle.<ref name=butler>{{citace monografie| titul = Comparative vertebrate neuroanatomy: evolution and adaptation| jméno=Ann B. | příjmení= Butler | jméno2= William | příjmení2= Hodos| vydavatel=John Wiley and Sons|rok= 2005 |Počet stran= 715}}</ref> Co se týče funkcí, dost napoví skutečnost, že pavučnice není prakticky prokrvena, zatímco omozečnice je plná drobných vlásečnic a přiléhá těsně k mozku a míše a vyživuje je.<ref name=rocek />
|