201 018
editací
(založení) |
m (napřímení odkazu) |
||
Zwitterionty vznikají z [[amfolyt]]ů, molekul, které ve své molekule obsahují [[kyselina|kyselé]] i [[hydroxid|zásadité]] funkční skupiny, v prostředí s [[pH]] blízkým jejich [[izoelektrický bod|izoelektrického bodu]].
Typickým příkladem zwitteriontů jsou [[aminokyselina|aminokyseliny]] a [[peptid]]y, nesoucí kyselé ([[karboxylová skupina]]) a bazické centrum ([[Aminy|aminová skupina]]. Některé aminokyseliny mají ovšem další nabité funkční skupiny, jedná se o záporně nabitou kyselinu [[Kyselina glutamová|glutamovou]] a [[Kyselina asparagová|asparagovou]] a kladně nabitý [[arginin]], [[lyzin]] a v některých podmínkách i [[histidin]]. Typické [[Bílkovina|protein]]y tedy zwitterionty netvoří a jejich náboj závisí na zastoupení kyselých a bazických aminokyselin.
Přechodu [[glycin]]u nebo [[tricin]]u (aminokyselina netvořící [[Bílkovina|protein]]y) mezi záporně nabitou formou a zwitteriontem se využívá při "zaostřovacím kroku" při rozdělování proteinů metodou [[SDS-PAGE]].
{{Pahýl}}
|
editací