Kapalnění: Porovnání verzí

Ke zkapalňování [[nasycenáSytá pára|nasycené páry]] dochází snížením její teploty nebo zvýšením [[tlak]]u (tedy přiblížením částic plynu blíže k sobě). Při zkapalňování se uvolňuje [[skupenské teplo kondenzační]], jehož hodnota je rovna [[skupenské teplo výparné|skupenskému teplu výparnému]].

Při snižování [[objem]]u se přehřátá pára mění v [[nasycenáSytá pára|nasycenou]] a začíná kondenzovat na tzv. ''[[kondenzační jádro|kondenzačních jádrech]]''. Kondenzační jádra mohou být [[částice]] [[prach]]u, [[Ion|iont]]y apod. Pokud pára kondenzuje na kondenzačních jádrech, je kapalina v [[pára|páře]] [[disperze (látka)|dispergována]] (rozptýlena) jako [[mlha]]. Nasycená pára je pak s kapalinou v [[termodynamická rovnováha|rovnováze]]. Směs nasycené páry a kapalinové mlhy se nazývá ''[[mokrá pára|mokrou parou]]''.

Příkladem může být kondenzace [[voda|vody]]. [[Molekula]] vody je složena ze dvou [[atom]]ů [[vodík]]u a jednoho atomu [[kyslík]]u. Vodní molekuly se volně pohybují ve vzduchu a občas dochází k jejich srážkám. Když se dvě molekuly vody srazí, opět se odrazí, ale pokud začne klesat [[teplota]], molekuly mají méně [[energie]] a začnou se tedy pohybovat pomaleji. Jakmile klesne teplota na [[teplota rosného bodu|teplotu rosného bodu]], pohybují se molekuly natolik pomalu, že se spolu naváží. [[Vodíková vazba|Vazba]] vzniká mezi atomy jednoho vodíku a atomem kyslíku. Vodní molekuly se spojují v krátké řady, což následuje přeměněním vodní páry v tekutinu. Při spojení dochází k [[tepelné zářeníSálání|vyzáření]] části [[teplo|tepla]] v podobě [[Entalpie|latentního tepla]], což má za následek oteplení okolního prostředí. Pokud dojde k navázání dostatečného množství molekul, vzniká [[dešťová kapka]], která se snáší na [[Povrch Země|zemský povrch]] v podobě [[déšť|deště]].