Menachem Begin: Porovnání verzí

Příležitost k&nbsp;ostrému vymezení se vůči vládě dostal Begin ještě téhož roku kvůli Ben Gurionovu požadavku [[válečné reparace|finančních reparací]] po [[Západní Německo|Západním Německu]].<ref name="sachar320-321"/> Důvodem tohoto kroku byla zoufalá finanční tíseň, s&nbsp;níž se Izrael potýkal kvůli velkému množství přistěhovalců. Získané finanční prostředky měly být použity jako pomoc při absorpci statisíců [[še'erit ha-plejta|přeživších holocaust]], a nemělo jít o&nbsp;„kompenzace“ za miliony židovských obětí.<ref name="sachar320-321"/> I&nbsp;přesto se proti podobnému ujednání zvedla vlna nevole napříč politickým spektrem.<ref name="sachar320-321"/> Zdaleka nejhlasitějším odpůrcem však byla strana Cherut a její předseda Begin.<ref name="sachar320-321"/> Ten reparace označil za „naprostou sprosťárnu, jíž podobnou jsme nepoznali od doby, co jsme se stali národem“<ref name="sachar320-321"/> a tvrdil, že přijetí reparací by fakticky znamenalo odpuštění nacistických zločinů.<ref>''Begin: His Life, Words and Deeds''. s. 59.</ref> Předběžná jednání se Západním Německem byla uzavřena v&nbsp;prosinci 1951 a k&nbsp;projednávání vlastní [[Dohoda o reparacích mezi Izraelem a Západním Německem|dohody o&nbsp;reparacích]] v&nbsp;Knesetu došlo 7.&nbsp;ledna 1952.<ref name="sachar320-321"/>

Dav mezitím venku zaútočil kameny na budovu parlamentu a posléze i&nbsp;na zasahující policisty.<ref name=sikur/> Po pěti hodinách nepokojů se povolané armádě podařilo situaci zklidnit za použití vodních děl a [[slzný plyn|slzného plynu]].<ref name=sikur>{{Citace elektronické monografie