Izomerie koordinačních sloučenin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
m napřímení 4 odkazů
Řádek 1:
[[Izomerie|Izomer]] je sloučenina téhož chemického složení (má stejný vzorec), ale rozdílné chemické struktury (má různou stereochemii). Právě izomerie [[koordinační sloučenina|koordinačních sloučenin]] sehrála v jejich historii důležitou úlohu při objasňování jejich [[stereochemie]]. Přehled základních druhů izomerií je popsán níže.
 
== Konformační izomerie==
Řádek 12:
== Konfrotační izomerie ==
 
'''Konfrotační izomerie''' vzniká při prohnutí chelátových kruhů jako například u [[ethan-1,2-diamin]]u. U pětičlenného kruhu vede tato izomerie ke dvěma [[Chiralita|enantiomer]]ním uspořádání. Tento druh izomerie je zvláštním druhem optické izomerie pro [[koordinační číslo]] 2 a nepatří k běžným druhům izomerie.
 
<center>
Řádek 39:
== Optická izomerie ==
 
'''Optická izomerie''' vzniká u [[optickáOptická aktivitaotáčivost|opticky aktivních]] látek. Optické [[Izomerie|izomer]]y (tzv. [[Chiralita|enantiomer]]y nebo [[antipod]]y) můžeme očekávat u takových látek, v jejichž struktuře není žádný prvek symetrie kromě identity (nemají osu, rovinu ani střed symetrie). Takové látky, které nazýváme [[chiralita|chirální]] (z řeckého ''chiros - ruka'') nebo asymetrické, se mohou vyskytovat ve dvou formách, které se k sobě mají jako předmět a jeho obraz v [[zrcadlo|zrcadle]] (nebo jako levá a pravá ruka). Takové dva izomery vypadají na první pohled zcela stejně, ovšem nelze je žádným otáčením a posunováním ztotožnit.
 
Významnou vlastností chirálních látek je jejich schopnost otáčet rovinu [[polarizované světlo|polarizovaného světla]]– jsou tzv. opticky aktivní. Enantiomery mají téměř všechny fyzikální a chemické vlastnosti stejné. Liší se pouze tím, že otáčejí rovinu polarizovaného světla (světlo, jehož vlny „kmitají“ jen v jednom směru) každý na jinou stranu. Podle toho se označují jako levotočivé (dříve označované l nebo -) a pravotočivé (d nebo +) - dnes se již dřívější označování nesmí používat, jelikož otáčení roviny polarizovaného světla závisí na vlnové délce ([[Cottonův efekt|Cottonově efektu]]). Dnes se k označení chirality (absolutní konfigurace) používá Cahnova-Ingoldova-Prelogova symbolika R a S. Oba enantiomery se také mírně liší v indexu lomu a schopností absorbovat záření. Směs obou enantiomerů v molárním poměru 1 : 1 neotáčí rovinu polarizovaného světla a nazývá se racemická směs ([[racemát]]). Absolutní konfiguraci lze určit jedině kompletní [[rentgenostrukturní analýza|rentgenostrukturní analýzou]].