Křížová cesta: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
odstranění nadbytečného odkazu |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 10:
Šíření křesťanství a znalosti [[Evangelium|evangelia]] vzbuzovalo od prvopočátku u křesťanů touhu i zvědavost poznat místa Ježíšova života, smrti a vzkříšení. Od [[4. století]] jsou doložené poutě křesťanu do [[Svatá země|Svaté země]]. Dochovaly se tzv. ''Poutnické knihy'' – zápisky a poznámky [[Gramotnost|gramotných]] poutníků, v nichž lze nalézt důležité dobové popisy a hodnocení situace ve Svaté zemi. Lze vysledovat, že už v [[5. století]] poutníci navštěvovali místa [[Pašije|pašijových]] událostí, modlili se a pořádali procesí s rozžatými svícemi v rukou.
K vykonání poutě z [[Evropa|Evropy]] na [[Blízký východ|Blízký Východ]] koncem [[starověk]]u a v [[Raný středověk|raném středověku]] bylo potřeba odhodlání, pevné zdraví, dostatek financí a nezávislost. Většina obyvatel té doby neměla volnost pohybu, poněvadž byla [[nevolnictví]]m vázána ke své vrchnosti. Svatý [[Petronius, biskup|Petronius]], biskup z [[Bologna|Bologne]], vyšel prostým lidem vstříc a to tak, že dal ve své [[Diecéze|diecezi]] postavit napodobeninu [[Boží hrob|Božího hrobu]] i dalších míst a včlenil je do terénu tak, aby nechyběla ani hora [[Golgota]]. Po něm stavěli repliky i jinde. Takto dostupná ''jeruzalémská místa'' byla vděčně přijata a hojně navštěvována. Poutníkům byly nabídnuty rozmanité formy pašijových [[pobožnost|pobožností]] např. ''K sedmi krokům Spasitelovým'' nebo ''K sedmi Spasitelovým pádům''.
Do budování napodobenin svatých míst se později pustili i méně majetní lidé. Stavby se začaly zmenšovat na úroveň kapliček či pouhých sloupů. Rovněž vzdálenosti mezi místy se postupně zkracovaly. Od [[17. století]] je počet zastavení ustálen na čtrnáct.
| |||