Svátost smíření: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m WPCleaner v1.27 - Opraveno pomocí WP:WCW - Nadpisy zakončené dvojtečkou - Nadpisy velkými písmeny - Externí odkaz bez popisu - Opravy pravopisu, typografie nebo kódu / Zbývající odkaz - Katolická církev |
||
Řádek 7:
== Katolické dějiny svátosti ==
Svátost smíření nabývá prvních podob ve starokřesťanském veřejném vyznávání hříchů před církví. V [[raný středověk|raném středověku]] se během [[mnich|mnišské]] [[iroskotská misie|iroskotské misie]] začíná šířit praxe soukromého vyznání hříchů [[kněz]]i. Počínaje [[9. století]]m se svátost pokání vypočítává mezi sedmi svátostmi církve ustanovenými [[Ježíš Kristus|Ježíšem Kristem]]. [[Liturgická reforma (druhý vatikánský koncil)|Liturgická reforma]] [[Druhý vatikánský koncil|Druhého vatikánského koncilu]] zavádí do běžného užívání označení ''svátost smíření'', které v českém prostředí začíná pomalu převládat.
== Katolická církev ==
Řádek 17:
Svátost smíření není pouze způsobem, jak „získat“ odpuštění hříchů. V katolickém chápání se jedná o setkání s odpouštějícím Kristem, který pro každého člověka [[oběť|obětoval]] svůj život na [[kříž]]i.
V moderní době se objevuje otázka možnosti "zpovědi na dálku", např, za pomoci [[telefon]]u či [[internet]]u, dokonce údajně existují i výjimečné případy, kdy k ní dochází. Podle vyjádření mluvčího [[Česká biskupská konference|České biskupské konference]] však v tomto případě nelze mluvit o platné svátosti smíření, ale maximálně o jakési obdobě linky důvěry, která nemá svátostný charakter.<ref>[[Robert Němec]]: ''Zpovídání po telefonu'' in Magazín [[ChristNet.cz]], 13. 4. 2000,
=== Součásti svátosti smíření ===
Řádek 33:
* Se svátostí smíření musí být spojen také úmysl nadále ve vyznávaných záležitostech nehřešit.
* Při samotném vyznání hříchů je zapotřebí vyznat pouze [[smrtelný hřích|smrtelné hříchy]], které křesťan dosud nevyznal. Obvykle se křesťané vyznávají také z tzv. [[všední hřích|všedních hříchů]].
* Při svátosti smíření dostává [[penitent]] od [[
[[Rozhřešení]] však nemůže dostat člověk, který vyznává své hříchy bez lítosti, který nechce hříchu zanechat nebo se nevyhýbat příležitosti k němu, nebo který se nechce smířit se svým nepřítelem apod. Rozhřešení, které zpovídající se získá tím, že uvede zpovědníka v omyl (např. předstíráním lítosti či zatajením těžkého hříchu), je neplatné.
==== Pokání ====
[[Pokání]] je obvykle nějaký malý úkol, který mu má pomoci v jeho rozhodnutí nadále nehřešit či který má zahladit škody způsobené jeho hříšným jednáním; může se jednat např. o modlitbu, náhradu škody, ve vážnějších případech např. [[pouť]]. Součástí pokání však může být i vážnější úkol nebo příkaz, jako je třeba příkaz dotyčnému přihlásit se na policii (pokud třeba hodil svůj zločin na někoho jiného), nebo příkaz podrobit se ústavní léčbě (pokud se u něj projevují nebezpečné psychotické sklony
==== Rozhřešení ====
[[Soubor:JASNAGÓRA6.JPG|thumb|Při poutích často chodí ke zpovědi i katolíci, kteří normálně tuto povinnost zanedbávají. Proto se na katolických [[poutní místo|poutních místech]] vyskytuje často značné množství [[zpovědnice|zpovědnic]] a kněží, kteří jsou k disposici jako zpovědníci. Zde zpovědnice v klášteře [[Jasná Hora]]
Podstatnou součástí svátosti smíření je tzv. rozhřešení (rozvázání od hříchů), označované též jako ''absoluce''. Rozhřešení může kněz udělit pouze ve fyzické přítomnosti penitenta – není možné tedy slavit svátost smíření přes [[telefon]], [[dopis]] či [[internet]].<ref>http://otazky.vira.cz/otazka/Zpove-po-telefonu.html</ref>
Řádek 66:
V pravoslavné církvi se používá název ''svatá tajina pokání''. Pravoslavní věřící praktikují pravidelnou zpověď a počítá se zde mezi svátosti (tajiny). Každý se snaží vyzpovídat se alespoň jednou do roka. V českých zemích se vyskytuje i tzv. ''obecná'' společná zpověď, která je už spíše na ústupu. V pravoslavném světě je až na drobné výjimky praktikována pouze zpověď tichá, kdy je kajícník sám se svým zpovědníkem.
Existují dvě různé zpovědní tradice v pravoslaví. První je typická pro slovanské pravoslaví. Pravoslavní zde považují krátkou ušní zpověď za nezbytnou podmínku účasti na svatém přijímání při [[božská liturgie|božské liturgii]], často se zde setkáme se striktním zákazem připustit k [[Svaté přijímání|přijímání]] toho, kdo se tohoto či předešlého dne nevyzpovídal.
Druhá tradice je typická spíše pro řecké pravoslaví, kde má věřící svého zpovědníka (na rozdíl od slovanského pravoslaví tady ne každý kněz má povoleno zpovídat věřící). Zpovědník, jemuž se v pravoslaví někdy říká ''duchovník'', může přebývat někdy i dosti daleko od místa bydliště věřícího (např. se jezdí za nějakým knězem do monastýru /kláštera/, nebo na Svatou Horu Athos apod.) Zpovědník po zpovědi určí, jak často a jak dlouho může věřící chodit ke svatému přijímání (pokud mu např. dá požehnání, aby chodil k přijímání každou neděli a ke zpovědi přijel opět za čtvrt roku, pak se v této lhůtě tento věřící nemusí před přijímáním zpovídat).
Zpověď se v pravoslavném chápání obrací ke [[Kristus|Kristu]] čili k [[Bůh|Bohu]] v přítomnosti kněze, nikoli ke knězi a přes kněze k Bohu. Kněz je zde ''pouze svědkem'' pokání a opatrně posuzuje duchovní stav kajícníka, aby našel nejvhodnější duchovní radu, lék. Není-li kajícník zatížen nějakým zvláště těžkým hříchem, který by vyžadoval jako ''epitimii'' (duchovní léčbu, nápravu) oddělit věřícího od svatého přijímání, jež by v takovém případě mohlo hříšníkovi vážně ublížit, pak mu zpovědník uděluje rozhřešení
=== Rozhřešení ===
Řádek 86:
== Praxe u jiných církví ==
Z hlediska katolických církví sjednocených s Římem je "pastorační rozhovor", používaný u evangelíků a [[
[[Starokatolická církev]] naopak nezná praxi soukromé zpovědi, ale přímo do nedělních bohoslužeb je vsunuto po vzbuzení lítosti nad hříchy (obvykle se tak děje po [[kázání]]) hromadné [[rozhřešení]] přítomných, včetně předsedajícího bohoslužbě, který si tak de facto dává rozhřešení sám sobě. Tato praxe je rovněž z hlediska katolických církví sjednocených s [[Řím]]em neplatná.
== Evangelikální církve
Člověk, který má v srdci opravdovou lítost a rozhodnutí opustit zlou cestu, může s bázní pokleknout před samotným Všemohoucím Bohem zastoupeným Kristem a Jemu vyznat své viny přímo a žádat o odpuštění (viz níže List Židům, 4 kapitola a jiná místa v Bibli). To nevylučuje možnost vyznání hříchu před lidmi nebo před konkrétním člověkem a nepopírá ani dar vyhlašovat nad hříšníkem Boží odpuštění daný církvi Ježíšem Kristem (viz níže Janovo evangelium, 20. kapitola).
Řádek 99:
Výše uvedená praxe je biblická a platná. Informace o přímé cestě Božího odpuštění a Kristově milosti poskytují [[Evangelikalismus|evangelikální církve]], které tvoří významnou a rostoucí skupinu mezi českými a světovými křesťanskými církvemi. Rozcestník českých církví je [http://www.cirkve.cz/ ZDE].
===
* List Židům 4:
12 Boží slovo je živé, mocné a ostřejší než každý dvojsečný meč. Proniká až k rozhraní duše a ducha, až do morku a kloubů, až do srdce, kde zkoumá jeho myšlenky a úmysly.
13 Nic v celém stvoření před ním není skryté; všechno je nahé a obnažené před očima Toho, jemuž musíme složit účet.
14 Když máme tak úžasného velekněze
15 Nemáme ovšem velekněze neschopného cítit s našimi slabostmi, ale takového, který byl v každém ohledu zkoušen jako my, avšak zůstal bez hříchu.
16 Proto přistupme k trůnu milosti se smělou důvěrou, abychom došli milosrdenství a našli milost, když potřebujeme pomoci.
Židům 5:1 Každý velekněz bývá vybírán z lidí, aby jako jejich zástupce přinášel Bohu dary a oběti za jejich hříchy.
2 Dovede být shovívavý k nevědomým a zbloudilým
3 a proto musí obětovat nejen za hříchy lidu, ale i za vlastní.
4 Tuto čest si nikdo nemůže přivlastnit, ale musí ho povolat Bůh tak jako Árona.
Řádek 148:
* [http://www.katolik.cz/texty/vira/k33.asp Svátost smíření] na [[Katolik.cz]]
* [http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=5739 S hříchy je to jako se zubním kazem], [http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=5740 YouTube, nelegální sdílení hudby a jízdy načerno] Články o svátosti smíření na stránkách [[Katolický týdeník|Katolického týdeníku]] (6/2008)
* [http://www.orthodoxia.cz/liturg/zpoved.htm O zpovědi]
| |||