Jakub Krčín: Porovnání verzí

Za svoje služby byl [[Vilém z Rožmberka|Vilémem z Rožmberka]] odměněn roku 1569 dvorem [[Leptáč]] a dvěma vesnicemi. Tento majetek ale patřil až do [[Husitství|husitských válek]] církvi a on sám správně vytušil, že při tehdy stále sílících snahách o restituci církevního majetku by mohl o tyto pozemky přijít. Vymyslel tedy chytrou lest - nechal na těchto svých pozemcích vybudovat obrovskou [[Obora|oboru]] (při její stavbě bylo zbořeno 42 usedlostí a dokonce padly za oběť i dvě [[vesnice]]: Horní a Dolní Třebánky). [[Obora]], přesně dle Krčínova plánu, naprosto uchvátila Viléma z Rožmberka a ten souhlasil s výměnou - roku [[1580]] získal [[Sedlčany]] a [[Křepenice]] a [[Vilém z Rožmberka]] zase oboru a dvůr Leptáčov, kde nechal následně vybudovat [[Renesance|renesanční]] [[letohrádek]] [[Kratochvíle]]. Vilém z Rožmberka se však zřejmě o jeho promyšleném plánu dozvěděl a 31. srpna [[1580]] doplnil dohodu o postoupení sedlčanského panství nezvyklým dovětkem: Jakub Krčín měl získat panství dědičně pouze v případě, že zplodí mužské potomky (Jakub Krčín byl v té době bezdětný). Pokud by měl dcery, tak ty měly být po jeho smrti vyplaceny a majetek se měl vrátit Rožmberkům. O své sedlčanské panství se Jakub Krčín staral velmi dobře, a to i přesto, že nadále vykonával rovněž funkci [[regent]]a ve službách Viléma z Rožmberka (a to až do roku [[1589]]). V Sedlčanech vybudoval [[pivovar]], panský [[mlýn]] a [[sádka|sádky]] na ryby. V [[Křepenice|Křepenicích]] vystavěl [[tvrz]] nazvanou [[Nový hrádek Krčínov]], kam se přestěhoval po dokončení Rožmberka.<ref>{{Citace elektronického periodika