Broskvoň obecná: Porovnání verzí

{{ Taxobox

Broskvoň je opadavý menší strom nebo keř <ref name="systém a evoluce"/> dorůstající výšky 5-6 metrů, s kulovitou až kotlíkovitou korunou.

===== Kmen =====

Kmen je tmavohnědý a má nepravidelně rozpraskanou [[borka|borku]]. Mladé větévky jsou zcela hladké, nazelenalé nebo na osluněné straně až oranžově nahnědlé, na spodní straně s četnými [[lenticela|lenticelami]]. <ref name="Květena"/>

===== Listy =====

Listy jsou protáhlé, kopinaté, velikosti 8-14 cm, k bázi klínovitě zúžené, ke konci protáhlé, široké 2,5-3 cm. [[Řapík]] je hladký stejně jako [[čepel listu|čepel]], dlouhý 1-1,5 cm. <ref name="Květena"/>

===== Květy =====

Květy jsou jednotlivé, měřící v průměru 3-4 cm. Zbarvení [[korunní lístek|korunních lístků]] je narůžovělé až načervenalé a jsou lžícovitě prohnuté. [[Semeník]] je pokryt dlouhými bělavými chloupky. Květy rozkvétají v dubnu na [[brachyblast|brachyblastech]] po 1-2, jsou přisedlé, tmavě růžové, oboupohlavné, pravidelně pětičetné. <ref name="průvodce"/> <ref name="Květena"/>

===== Plody =====

Plody jsou [[peckovice]] s postranní rýhou. Dužnina je šťavnatá, pecka je hluboce brázditá. Barva je variabilní, na straně vystavené slunci může být až červená. Plody dozrávají v srpnu až v září. V praxi rozdělujeme broskvoně podle plodu do čtyř skupin. [[broskev|Pravé broskve]] jsou chlupaté až plstnaté, s peckou snadno oddělitelnou od dužniny. [[Tvrdka|Tvrdky]] jsou plstnaté, s těžko oddělitenou peckou. [[Nektarinka|Nektarinky]] jsou lysé, s lehce oddělitelnou peckou, málo nápadnou podélnou rýhou a velmi šťavnatou dužninou. [[Brugnonky]] jsou lysé, s těžko oddělitelnou peckou. <ref name="Květena"/> <ref name="klíč"/> <ref name="stromy a keře"/>

Broskvoně se řadí mezi teplomilné rostliny s vysokými nároky na světlo. Daří se jim v oblastech s průměrnou roční teplotou dosahující hodnoty 9°C a více, s hlubokými propustnými půdami, nejlépe hlinitými, s nízkou hladinou podzemní vody. Velkoplošně jsou broskvoně pěstovány především na [[jižní Morava|jižní Moravě]] a v menší míře v [[České středohoří|Českém středohoří]] a [[Střední Čechy|středních Čechách]], ale pěstují se často i v zahrádkách a sadech po celém území ČR. <ref name="Květena"/>

Broskvoně se v Čechách ve větší míře začaly pěstovat až koncem 60. let, kdy byly založeny velkoplošné výsadby odrůdy [[Redhaven]]. Import broskví ze zahraničí téměř ustal, ale objevily se problémy s nízkou kvalitou třídění, uchovatelností ovoce v obchodní síti a díky neexistující konkurenci i vysokými cenami. Po roce 1992 muselo pěstování broskvoní překonat komplikace spojené s rozpadem zemědělských družstev a státních statků. Šlo zejména o tlak na snížení cen pod úroveň výrobních nákladů, zastaralý sortiment, zdlouhavá registrace nových odrůd a nekvalifikovanost majitelů nových sadů. Důsledkem byl klesající trend vývoje ploch broskvoňových sadů, který pokračuje dodnes. V současné době se tuzemská produkce broskví podílí na zásobení českého trhu až z 50%. <ref name="metodika"/>

===== Kadeřavost broskvoně =====

===== Padlí broskvoňové =====

===== Suchá skvrnitost listů =====

Tuto chorobu způsobuje za chladného a vlhkého počasí houba ''[[Clasterosporium carpophilum]]''. Způsobuje vznik suchých, okrouhlých, hnědočerných skvrn na listech, které později vypadávají. Proto se jinak nazývá také dírkovitost listů. Na plodech se vytvářejí skvrny, které mohou být i vyvýšené. Někdy se objevují i kapičky [[klejotok|klejotoku]]. Silně napadené plody bývají znetvořeny. <ref name="metodika"/>

Broskve patří mezi jedno z nejoblíbenějších druhů ovoce. Značná část sklizně je zpracována v konzervárenském průmyslu, vzácněji se suší. Zralé plody obsahují především cukry, [[Kyselina citronová|kyselinu citronovou]] a [[kyselina jablečná|kyselinu jablečnou]]. Významný je obsah vitamínů [[thamin|B1]], [[Riboflavin|B2]], [[Vitamín C|C]] a [[Provitamín A|provitaminu A]]. Plody se žlutou dužninou jsou na vitamíny zpravidla nejbohatší. <ref name="Květena"/>