[[Soubor:BevolkinsdichtheidNederland.png|rigth|thumb|[[Hustota zalidnění]] v jednotlivých provinciích]]
Oficiální řečí v Nizozemsku je [[nizozemština]] a [[fríština]]. Obě řeči patří uvnitř [[Indoevropské jazyky|indoevropské jazykové]] rodiny mezi [[západogermánské jazyky]]. [[Nizozemština]] je mimo Nizozemska také oficiální řečí v [[Belgie|Belgii]] ([[Vlámsko]]) a mimo [[Evropa|Evropu]] i v [[Surinam]]u a na ostrovechnizozemských [[Nizozemskéostrovech Antily|Nizozemskýchv Antil]]Karibiku ([[Aruba]], [[Bonaire]], [[Curaçao]], [[Saba]], [[Svatý Eustach (ostrov)|Svatý Eustach]], [[Svatý Martin (nizozemská část)|Svatý Martin]]). Někdy se používá také nepřesné označení ''holandština'', které může označovat i dialekty provincií [[Severní Holandsko|Severní]] a [[Jižní Holandsko]]. Vlámština je naproti tomu souhrnný název pro mluvenou [[nizozemština|nizozemštinu]] ve [[Vlámsko|Vlámsku]]. Základem jazyka bylo hornofranské nářečí [[dolnoněmčina]], ze kterého se tento jazyk vyvíjel již před [[12. století|12. stol.]] V [[lexikologie|lexikologii]] i [[morfologie (lingvistika)|morfologii]] má hodně společných znaků s [[němčina|němčinou]], liší se od ní zejména ve [[výslovnost]]i a [[pravopis]]u. [[Dolnoněmčina]] má v Nizozemsku mnoho oblastních nářečí: groningština, drentština, stellingwerfština, sallandština, twentština, veluwština a achterhoekština. Oblastním nářečím je i limburgština, kterým se hovoří v provincii [[Limburg]]. Zásluhou výuky jednoho i více cizích jazyků již na základních školách, mluví většina Nizozemců také [[Angličtina|anglicky]], [[Němčina|německy]] nebo [[Francouzština|francouzsky]].
