Artur Kraus: Porovnání verzí

'''Artur Kraus''' (též '''Arthur''' nebo '''Artuš''', [[2. srpen]] [[1854]], [[Pardubice]] -– [[21. březen]] [[1930]], Pardubice) byl český podnikatel, popularizátor astronomie, průkopník sportu a technických novinek. V Pardubicích založil první českou, veřejnosti přístupnou ''Lidovou hvězdárnu'', která fungovala v letech 1912-19311912–1931.

Narodil se v rodině podnikatele a prvního pardubického poštmistra Josefa Krause (1810-18921810–1892). Ten později podnikal v cukrovarnictví a v roce 1867 byl krátce starostou města Pardubic. Roku 1875 mu byl udělen čestný titul ''šlechtic'' (Edler von). Po smrti bratra JUDr. Alfréda Krause (1824-19091824–1909), místodržitele Království českého, na něj přešel i baronský titul .<ref>[http://www.novanobilitas.eu/rod/kraus Kraus] na stránkách Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii</ref>.

Soubor:Alfred Kraus 1883.jpg|Baron JUDr. Alfred Kraus (1824-19091824–1909), místodržitel Království českého, bratr Arturova otce, po kterém Artur Kraus zdědil baronský titul.

V roce 1912 otevřel ve svém domě ččp.p. 62 "Na Staré poště" ''Lidovou hvězdárnu'', což byla první lidová hvězdárna v&nbsp;Čechách. Hvězdárna byla vybavena [[refraktor]]em Merz 160/1790, který byl vyroben firmou [[G. & S. Merz|G.&nbsp;&&nbsp;S.&nbsp;Merz]] v&nbsp;[[Mnichov]]ě. Dalekohled byl umístěn na&nbsp;paralaktické montáži na&nbsp;terase domu. K&nbsp;dalšímu vybavení hvězdárny patril Zeissův protuberanční spektroskop, hranolový průchodový stroj (pasážník), astronomické hodiny s&nbsp;kompenzovaným vteřinovým kyvadlem. Asistentkou hvězdárny byla slečna Gabrielová.

* Byly zde zaznamenávány nejrůznjší astronomické jevy (průlety [[Meteor (jev)|meteorů]], [[zatmění Slunce]]), meteorologické a&nbsp;atmosferické jevy (polární záře ,<ref>{{Citace periodika | titul = Severní záře | periodikum = Národní politika | rok = 1926 | měsíc = 10 | den = 25 | ročník = 44 | číslo = 293 | strany = 3-4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6783040 | issn = 1802-5110}}</ref>, měsíční duha) a&nbsp;jiné jevy (zemětřesení 8. října 1927 <ref>{{Citace periodika | titul = Zpráva Lidové hvězdárny v Pardubicích o zemětřesení 8. října 1927 | periodikum = Národní politika | rok = 1927 | měsíc = 10 | den = 15 | ročník = 45 | číslo = 284 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6852609}}</ref>). Hvězdárna měla až 1&nbsp;400&nbsp;dopisovatelů a&nbsp;v&nbsp;případě mimořádných jevů uveřejňovala inzeráty v&nbsp;''Národní politice'', kde žádala svědky těchto jevů o&nbsp;zprávy a informace. například ve&nbsp;své zprávě ze&nbsp;dne 29.&nbsp;prosince 1922 o&nbsp;velkých slunečních skvrnách žádá hvězdárna o&nbsp;sdělení, zda došlo k&nbsp;poruchám telegrafu nebo telefonu a&nbsp;lékaře žádá o&nbsp;svědectví, zda nedošlo ke zhoršení stavu jejich pacientů s&nbsp;nemocemi nervovými, srdečními či&nbsp;ledvinovými .<ref>{{Citace periodika | titul = Velké sluneční skvrny | periodikum = Národní politika | rok = 1922 | měsíc = 12 | den = 29 | ročník = 40 | číslo = 355 | strany = 6 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17760219}}</ref>.

Přibližně v letech 1914-19151914–1915 si baron Kraus začal dopisovat s&nbsp;pražskými kolegy, kteří usilovali o&nbsp;založení [[Česká astronomická společnost|České astronomické společnosti]]. V&nbsp;době války ale členové pražského ''Astronomického kroužku'' spolupracovali s&nbsp;[[Maffie|Maffií]] a&nbsp;jejich spolková činnost byla policií bedlivě sledována. Stanovy společnosti však byly schváleny výnosem C.&nbsp;a&nbsp;k.&nbsp;místodržitelství ze&nbsp;dne&nbsp;21.&nbsp;září 1917. O&nbsp;úspěšný průběh tohoto schválení se zasloužil právě baron Kraus .<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Landová-Štychová | jméno = Luisa | odkaz na autora = Luisa Landová-Štychová | titul = K historii vzniku Československé astronomické společnosti a Lidové hvězdárny Štefánikovy v Praze | sestavitel = Josef Klepešta | sborník = Třicetkrát kolem slunce | vydavatel = Československá společnost astronomická | odkaz na vydavatele = Česká astronomická společnost | místo = Praha | rok vydání = 1947 | strany = 39-45}}</ref>.

Po Krausově smrti nabídla rodina lidovou hvězdárnu městu Pardubice. To ale nabídku odmítlo. Většinu vybavení hvězdárny pak v&nbsp;roce 1931 získala [[Česká astronomická společnost]]. Zbývající část darovala slečna Gabrielová v roce 1939 pardubickému reálnému gymnáziu.<ref>Děkovný dopis ředitele reálného gymnázia pana Opatrného slečně Gabrielové ze dne 7. července 1939.</ref>.

File:Kraus Merz refractor.jpg|Refraktor Merz 160/1790, výroba [[G. & S. Merz]], Mnichov. Lidová hvězdárna barona Krause v Pardubicích, mezi lety 1912-19301912–1930. V současné době se dalekohled nachází na hvězdárně v Úpici.

Soubor:Kraus plaque Pardubice.jpg|Pamětní deska na domě ččp.p. 62 v Pardubicích.

=== Ocenění díla ===

* Krausovo jméno nese planetka [[Arthurkraus (planetka)|7171 Arthurkraus]] (1988 AT1), kterou objevil [[Antonín Mrkos]] na [[Hvězdárna Kleť|hvězdárně Kleť]] dne 13. ledna 1988 .<ref>[http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=7171;orb=1 Parametry dráhy planetky Arturkraus]</ref>.

Artur Kraus se zabýval i pokusy s letadlem s mávavými křídly, poháněným lidskou silou. Pozoroval ptáky, prováděl výpočty, dopisoval si údajně i s [[Otto Lilienthal]]em. První model své [[Ornitoptéra|Ornitoptéry]] postavil na pardubickém zámku. Protože letadlo neprošlo dveřmi, bylo nutno probourat zeď. Následně Kraus vyskočil otvorem do zámeckého příkopu. Tento první let skončil pádem a zničením letounu. Pilot vyvázl bez zranění, protože křídla fungovala jako padák. Se druhým modelem letounu pak experimentoval v okolí zámku a na svazích Kunětické hory. Létat se mu ale nepodařilo, pouze provedl několik dlouhých "skoků". Poté dalších pokusů zanechal. <ref>{{Citace periodika | příjmení = Püchl | jméno = Jiří | titul = O neznámém průkopníku | periodikum = Křídla vlasti | rok = 1956 | strany = 364}}</ref>

Přestože upřednostňoval bezmotorové létání -– údajně prohlásil: ''Není umění dát se tahat motorem''<ref>{{Citace periodika

| autor = Alois Jaroslav Kubeš | titul = Muž, který vášnivě miloval pokrok – Primáty barova Artura Krause | periodikum = Nedělní České slovo | rok = 1940 | měsíc = 3 | den = 17 | číslo = 11}}</ref> -– aktivně se účastnil leteckých pokusů [[Jan Kašpar|Jana Kašpara]] a [[Evžen Čihák|Evžena Čiháka]]. Podle platných rakouských zákonů musel mít každý pilot svého "ředitele letů". Tuto funkci právě Kraus pro oba letce bez nároku na honorář vykonával.

Byl čestným ředitelem cyklistického závodu na trati Pardubice-Chrudim-Heřmanův Městec-Pardubice dne 10. srpna 1913. <ref>{{Citace periodika | titul = Cyklistické závody dne 10. srpna | periodikum = Národní politika | rok = 1913 | měsíc = 8 | den = 9 | ročník = 31 | číslo = 217 | strany = 2 (příloha) | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8802118}}</ref>

Artur Kraus byl nadšencem pro vše nové. Byl majitelem prvního motocyklu v Čechách. Stroj značky Hildebrand & [[Alois Wolfmüller|Wolfmüller]] zakoupil v roce 1895. Dnes je tento motocykl vystaven v expozici motocyklů v [[Národní technické muzeum v Praze|Národním technickém muzeu v Praze]].<ref>[http://www.ntm.cz/exponat/hildebrand-wolfmuller-1894 Motocykl Hildebrand & Wolfmüller, 1894] ve sbírkách NTM</ref>.

* ''Pravidla hry Lawn -– Tennis'' (dle pravidel angl. Lawn-Tennis Association upravil Art. Bar. Kraus), Pardubice : J. M. Polák, 1896

*[http://www.astro.cz/article/3650 Petr Komárek: Seznamte se, Artur Kraus! -– díl první]

*[http://www.astro.cz/article/3712 Petr Komárek: Seznamte se, Artur Kraus! -– díl druhý]

*[http://www.astro.cz/clanek/3773 Petr Komárek: Seznamte se, Artur Kraus! -– díl třetí]