Vilém Gabler: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Dílo: typo
infobox politik, přidány zdroje ohledně politické aktivity, fix linx a kateg.
Řádek 1:
{{Infobox Politik
[[File:Vilem Gabler 1897 Mulac.jpg|thumb|Vilém Gabler (1897)]]
| jméno= Vilém Gabler
'''Vilém Gabler''' ([[14. březen|14. března]] [[1821]] [[Stráž pod Ralskem]] – [[27. únor]]a [[1897]] [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]) byl český [[Učitel|pedagog]], [[novinář]] a [[politik]], dlouholetý ředitel vyšší dívčí školy v Praze.
[[File:| obrázek=Vilem Gabler 1897 Mulac.jpg|thumb|Vilém Gabler (1897)]]
| popis=Vilém Gabler (1897)
| úřad = Poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]]
| od = [[1876]]
| do = [[1881]]
| úřad2 = Poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]
| od2 = [[1880]]
| do2 = [[1885]]
|datum_narození = [[14. březen|14. března]] [[1821]]
| místo_narození = [[Stráž pod Ralskem]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
|datum_úmrtí = [[27. únor]]a [[1897]]
|místo_úmrtí = [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| strana = [[Národní strana (1848)|Národní strana (staročeská)]]
| manžel/ka =
| děti =
| alma_mater = [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdin. univ.]]<br />[[Vídeňská univerzita]]
| podpis =
}}
'''Vilém Gabler''', též '''Wilhelm Gabler''' ([[14. březen|14. března]] [[1821]] [[Stráž pod Ralskem]] – [[27. únor]]a [[1897]] [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]), byl [[Česko|český]] [[Učitel|pedagog]], [[novinář]] a [[politik]] [[Národní strana (1848)|staročeské strany]] , dlouholetý ředitel vyšší dívčí školy v Praze, poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]] a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]].
 
==Život==
Narodil se ve Vartemberku (dnes [[Stráž pod Ralskem]]) v německy mluvící rodině. Studoval gymnázium v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]], kde se naučil česky, a pokračoval na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|pražské filozofické fakultě]].<ref name=Svet1897>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Ph. Dr. Vilém Gabler | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1897 | měsíc = 3 | ročník = 31 | číslo = 17 | strany = 202 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/31.1896-1897/17/202.png | issn = }}</ref> VZde Praze se spřátelil s [[Karel Havlíček Borovský|Karlem Havlíčkem Borovským]]. V roceroku 1843 získal titul doktora filozofie a následujících dvacet let s přestávkami působil jako soukromý vychovatel v bohatých rodinách v různých zemích. Roku 1846 podnikl studijní cestu do [[Francie]], aby se seznámil s tamním školstvím a historickými prameny. V letech 1846–50 byl redaktorem německého deníku ''Union''. V [[Revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství|revolučním roce 1848]] sestavil petici Svatováclavského výboru císaři. Psal také do ''[[Národní noviny|Národních novin]]'', ale spolupráci ukončil v červnu 1849 pro politické neshody s šéfredaktorem Karlem Havlíčkem. Společně s [[František Palacký|Františkem Palackým]] se pokoušel vydat encyklopedii, ale vláda její publikaci nepovolila. V roce 1852 se odebral do [[Srbsko|Srbska]], kde byl dva roky vychovatelem [[Petr I. Karađorđević|Petra Karađorđeviće]], a pak do [[Vídeň|Vídně]]. Odtud posílal příspěvky do řady časopisů – ''Ost und West'', ''[[Památky archeologické]]'', ''[[Politik (noviny)|Politik]]'', ''Pokrok'', ''Osvěta'' nebo ''Hlas národa''.<ref name=Svet1897 /"Biographien">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1
| url = http://www.biographien.ac.at/oebl?frames=yes
| vydavatel =
| místo = Wien
| rok = 2003-2011
| počet stran =
| kapitola = Gabler, Wilhelm (1821-1897), Schriftsteller
| strany = 388
| isbn = 978-3-7001-3213-4
| jazyk = německy
}}</ref> V Praze se spřátelil s [[Karel Havlíček Borovský|Karlem Havlíčkem Borovským]]. Po dvacet let po získání vysokoškolského titulu působil s přestávkami jako soukromý vychovatel v bohatých rodinách v různých zemích. Roku 1846 podnikl studijní cestu do [[Francie]], aby se seznámil s tamním školstvím a historickými prameny. V letech 1846–50 byl redaktorem německého deníku ''Union''.<ref name=Svet1897 /><ref name="Biographien"/>
 
V [[Revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství|revolučním roce 1848]] sestavil jako jeden ze tří vybraných editorů petici [[Svatováclavský výbor|Svatováclavského výboru]] císaři.<ref>{{Citace monografie
Roku 1863 mu pražská městská rada nabídla místo prvního ředitele nově zřizované vyšší dívčí školy. Nejprve podnikl tříměsíční studijní cestu do [[Švýcarsko|Švýcarska]] a [[Německo|Německa]]. Po návratu vypracoval organizační statut a 1. října 1863 slavnostně zahajoval výuku.<ref name=ZlPha1897>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Dr. Vilém Gabler | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1897 | měsíc = 3 | ročník = 14 | číslo = 17 | strany = 203 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/14.1896-1897/17/203.png | issn = }}</ref><ref name=SvetSkola1>Více o této škole např.: {{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Městská vyšší dívčí škola v Praze | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1867 | měsíc = 7 | ročník = 1 | číslo = 2 | strany = 13–14 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8571017 | issn = }}</ref> Ve funkci zůstal do roku 1896, kdy na vlastní žádost odešel do důchodu.<ref name=Svet1897 /> V roce 1877 byl zvolen do českého sněmu a 1880 do říšské rady.<ref name=ZlPha1897 />
| titul = Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918
| vydavatel = Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1982
| isbn =
| strany = 24
| jazyk = česky
| poznámka = Dále jen: ''Česká společnost 1848-1918''
}}</ref> Psal také do ''[[Národní noviny|Národních novin]]'', ale spolupráci ukončil v červnu 1849 pro politické neshody s šéfredaktorem Karlem Havlíčkem. Společně s [[František Palacký|Františkem Palackým]] se pokoušel vydat encyklopedii<ref>''Česká společnost 1848-1918''. 125</ref>, ale vláda její publikaci nepovolila. V roce 1852 se odebral do [[Srbsko|Srbska]], kde byl dva roky vychovatelem [[Petr I. Karađorđević|Petra Karađorđeviće]], a pak do [[Vídeň|Vídně]], kde studoval na [[Vídeňská univerzita|Vídeňské univerzitě]]. Odtud posílal příspěvky do řady časopisů – ''Ost und West'', ''[[Památky archeologické]]'', ''[[Politik (noviny)|Politik]]'', ''Pokrok'', ''Osvěta'' nebo ''Hlas národa''.<ref name=Svet1897 />
 
Roku 1863 mu pražská městská rada nabídla místo prvního ředitele nově zřizované vyšší dívčí školy. Nejprve podnikl tříměsíční studijní cestu do [[Švýcarsko|Švýcarska]] a [[Německo|Německa]]. Po návratu vypracoval organizační statut a 1. října 1863 slavnostně zahajoval výuku.<ref name=ZlPha1897>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Dr. Vilém Gabler | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1897 | měsíc = 3 | ročník = 14 | číslo = 17 | strany = 203 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/14.1896-1897/17/203.png | issn = }}</ref><ref name=SvetSkola1>Více o této škole např.: {{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Městská vyšší dívčí škola v Praze | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1867 | měsíc = 7 | ročník = 1 | číslo = 2 | strany = 13–14 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8571017 | issn = }}</ref> Ve funkci zůstal do roku 1896, kdy na vlastní žádost odešel do důchodu.<ref name=Svet1897 />Podle Vjiného rocezdroje 1877vedl bylškolu zvolen do českéhoroku sněmu a 1880 do říšské rady1897.<ref name=ZlPha1897 "Biographien"/>
 
Od roku 1871 byl členem [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]].<ref name="Biographien"/>
 
Byl aktivní i v politice. V roce 1877<ref name=ZlPha1897 /> (podle jiného zdroje roku 1876) nastoupil do [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]] a setrval v něm do roku 1881. Po [[Volby do Říšské rady 1879|volbách do Říšské rady roku 1879]] získal i mandát v [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské radě]] (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval [[Kurie (volby)|kurii]] venkovských obcí, obvod Chrudim, Nasavrky, Hlinsko, Pardubice atd. Poslanecký slib složil 10. prosince 1880 a v parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do roku 1885.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref><ref name=ZlPha1897 /> Byl přítelem [[František Ladislav RiegerFrantiška Ladislava Riegra]] a členem [[Národní strana (1848)|Národní (staročeské) strany]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = econlib.cz
| titul = Lefaivrova nabídka, Panama a volby z r. 1889
| url = http://www.econlib.cz/zlatyfond/data/zf0040/zf0040_06.pdf
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2013-04-30}}</ref>
 
==Dílo==
Gabler během života napsal množství článků do časopisů. Vedle již zmiňovaných to byl od roku 1867 ''[[Světozor]]'', kam přispěl například reportáží z cesty do [[Brixen]]u k domku Karla Havlíčka<ref name=SvetBrix>{{Citace periodika | příjmení = Gabler| jméno = Vilém | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Do Brixenu | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1867 | měsíc = 8 | ročník = 1 | číslo = 7 | strany = 65–66 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8571054 | issn = }}</ref>, cestopisem ze Srbska <ref name=SvetSrb>Vycházel na pokračování počínaje {{Citace periodika | příjmení = Gabler| jméno = Vilém | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Cesta po Srbsku| periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1868 | měsíc = 1 | ročník = 2 | číslo = 1 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8572920 | issn = }}, dále viz [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8574332 obsah]</ref>, a životopisem [[František Alexandr Zach|Františka Alexandra Zacha]]. <ref name=SvetZach>{{Citace periodika | příjmení = Gabler| jméno = Vilém | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Zach| periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1867 | měsíc = 8 | ročník = 1 | číslo = 7 | strany = 62 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8571046 | issn = }}</ref><ref name=Svet1897 /> Publikoval také mluvnici francouzštiny a učebnici němčiny pro dívčí školu, kterou vedl.<ref name="Biographien"/> K dalším samostatným pracím patří:
* ''Ze života generála Zacha'' (1892)
* ''Svobodní zednáři francouzští a němečtí'' (1893)
Řádek 20 ⟶ 73:
 
{{DEFAULTSORT:Gabler, Vilém}}
[[Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy]]
 
[[Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity]]
[[Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady]]
[[Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu]]
[[Kategorie:Staročeši]]
[[Kategorie:Čeští pedagogové]]
[[Kategorie:Čeští novináři]]
[[Kategorie:Encyklopedisté]]
[[Kategorie:Narození 1821]]
[[Kategorie:Úmrtí 1897]]