Židovská hospodářská strana: Porovnání verzí

V roce [[1924]] se toto spojenectví rozpadlo a židovští konzervativci se před doplňovacími [[Volby do parlamentu Československé republiky na Podkarpatské Rusi 1924|parlamentními volbami na Podkarpatské Rusi v roce 1924]] odtrhli coby [[Židovská demokratická strana]], zatímco sionistický zbytek šel do voleb jako [[Židovská lidová strana]]. Už v době vzniku Židovské demokratické strany se začaly posilovat vazby mezi konzervativními židovskými politiky z východu republiky a československými agrárníky. Agrárníci v [[Praha|Praze]] totiž hodlali využít židovské konzervativní voliče na východě státu pro dosažení převahy nad socialistickým táborem, zatímco konzervativní Židé od agrárníků mohli očekávat materiální výhody, lepší komunikaci s úřady a preferenční zacházení při provádění [[Pozemková reforma (1919)|pozemkové reformy]].<ref name="rfr1">''Židovské strany.'' s. 65-201</ref><ref name="rfr2">''Politické strany židovské menšiny.'' 965-985</ref>

Židovská demokratická strana ve volbách roku 1924 neuspěla a získala jen 9900 hlasů, ale založila politickou tradici, která se pak udržela po zbytek První republiky, tedy separátní nesionistickou či antisionistickou židovskou platformu, která si udržovala silný vliv na východě státu. Takto vznikla před [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|parlamentními volbami v roce 1925]] Židovská hospodářská strana (ŽHS). Nejprve se ustavila na Slovensku, kde ji vedl rabín Koloman Weber, předák hnutí [[Agudat Jisra'el]]. Na Slovensku postavila kandidátní listiny ve dvou volebních krajích. Pak vznikla její organizace i na Podkarpatské Rusi. Deklarovala se jako provládní, konzervativní, odmítala [[sekularismus]]. V parlamentních volbách se na východě státu utkala se sionistickou [[Židovská strana|Židovskou stranou]]. Zatímco ŽHS získala na Podkarpatské Rusi 11 792 hlasů, Židovská strana 19 098 hlasů. Na Slovensku měla ŽHS podporu 5144 voličů, Židovská strana jich oslovila 38 442. ŽHS se tak stala neopominutelnou židovskou politickou silou. Právě kvůli odlivu části židovských voličů k ŽHS nedokázala Židovská strana navzdory celostátnímu výsledku téměř 100 000 hlasů získat poslanecký mandát.<ref>''Židovské strany.''name="rfr1" s. 65-201</ref><ref>''Politické stranyname="rfr2" židovské menšiny.'' 965-985</ref>

Židovská strana reagovala na volební výsledky ostrou kritikou. Protestovala proti tomu, že českoslovenští agrárníci a jejich spojenci na Podkarpatské Rusi ovlivňují židovské voliče. Obvinila i viceguvernéra Podkarpatské Rusi [[Antonín Rozsypal|Antonína Rozsypala]], že Židovské hospodářské straně předal 100 000 Kč na volební výdaje. Volební soud stížnost Židovské strany zamítl, ale spory a vzájemné osočování se vlekly ještě roky. Židovská hospodářská strana mezitím zanikla.<ref>''Židovské strany.''name="rfr1" s. 65-201</ref><ref>''Politické stranyname="rfr2" židovské menšiny.'' 965-985</ref>

Politický proud založený na židovské ortodoxii, konzervativních hodnotách a spojenectví s československými agrárníky ale na Podkarpatské Rusi přežil i v dalších letech. V [[Zemské volby 1928 (Československo)|zemských volbách v roce 1928]] se na Podkarpatské Rusi utkali Židovská strana a nově zřízená [[Židovská republikánská strana]], v [[Volby do parlamentu Československé republiky 1929|parlamentních volbách v roce 1929]] pak proti Židovské straně kandidovali židovští agrárníci přímo v rámci československé agrární strany. Na Slovensku byl vývoj poněkud méně vyhrocený. Koncem 20. let 20. století se tu politicky prosadil [[Julius Reisz]], který dokázal spojit sionistické i nesionistické politické proudy a v zemských volbách roku 1928 zde díky tomu židovská politická formace pronikla do zemského zastupitelstva.<ref>''Židovské strany.''name="rfr1" s. 65-201</ref><ref>''Politické stranyname="rfr2" židovské menšiny.'' 965-985</ref>