Šalamoun I. Uherský: Porovnání verzí

Odebrány 2 bajty ,  před 7 lety
m
oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW), odstranění nadbytečného odřádkování
m (Bot: Odstranění 20 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q318824))
m (oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW), odstranění nadbytečného odřádkování)
| jazyk =
|poznámka =
}}</ref>{{#tag:ref|Dle kronikáře jej velmi rozčílil zpěv během mše o podřízenosti jeho synů dětskému králi.<ref name="rfr1">''Rituály'', str. 59</ref>|group="pozn."}}
 
V září 1058 se král Ondřej ochrnutý po mrtvici<ref>''Rituály'', str.name="rfr1" 59</ref> osobně setkal na [[Moravské pole|Moravském poli]] s novým německým králem [[Jindřich IV. Sálský|Jindřichem IV.]] a společně uzavřeli mírovou smlouvu stvrzenou zásnubami Šalamouna a Jindřichovy sestry [[Judita Marie Švábská|Judity]]. Na jaře 1060 vpadl Béla posílen polskými oddíly svého [[Boleslav II. Smělý|švagra]] do Uher s cílem získat královskou korunu. Král Ondřej při pokusu o útěk spadl z koně a krátce nato zemřel. Šalamouna s Juditou odvezl markrabě [[Arnošt Babenberský|Arnošt]] do bezpečí Východní marky.<ref name = "Veber80">{{Citace monografie | příjmení = Veber | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Veber | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Rakouska | místo = Praha | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | rok = 2002 | isbn = 80-7106-491-2| strany = 80}}</ref>
 
Na trůn se Šalamoun dostal roku 1063 s podporou svých švagrů - císaře [[Jindřich IV. Sálský|Jindřicha IV.]] a českého knížete [[Vratislav II.|Vratislava II.]] S císařem v roce 1063 obléhli [[Székesfehérvár|Stoličný Bělehrad]] a tehdy Béla ustoupil a téhož roku zemřel. Šalamounova vláda trvala 18 let. Většinu vlády trávil boji se svým bratrancem a rivalem [[Gejza I.|Gejzou]], vévodou nitranským a bihárským a 14. března 1074 byl u Mogyoródu poražen. Jeho manželka Judita utekla do Německa, zatímco Šalamoun dál bojoval o uherský trůn. Roku 1077 přijal vládu [[Ladislav I. Uherský|Ladislava I.]], za což získal po své formální abdikaci (1081) četné pozemky. Nadále proti Ladislavovi intrikoval, načež ho nový král nechal uvěznit. Propustil ho 15. srpna 1083, u příležitosti kanonizace [[Štěpán I. Svatý|Štěpána I.]], prvního uherského krále.
* {{Citace monografie | příjmení = Kristó | jméno = Gyula | odkaz na autora = | titul = Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301 | vydavatel = Corvina | místo = Budapest | rok = 1993 | počet stran = 310 | isbn = 9631338576 | jazyk = německy}}
* {{Citace monografie | příjmení = Steinhübel | jméno = Ján | odkaz na autora = Ján Steinhübel | titul = Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia | vydavatel = Veda | místo = Bratislava | rok = 2004 | počet stran = 576 | isbn = 80-224-0812-3 | jazyk = slovensky}}
 
 
{{Panovník|co=[[Seznam uherských králů|Uherský král]]|kdy=[[1063]] – [[1074]]<br />(protikrál do [[1081]])|pred=[[Béla I. Uherský|Béla I.]]|po= [[Gejza I. Uherský|Gejza I.]]<br /> ([[Svatý Ladislav|Ladislav I.]])|soubor=Coat of arms of Hungary.png|velikost=35|}}
138 738

editací