Volby do Říšské rady 1907: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ souv.článek |
m oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW) |
||
Řádek 49:
== Výsledky voleb ==
Volby se konaly [[14. květen|14.]] a [[23. květen|23. května]] [[1907]] (v [[Halič]]i ještě probíhaly volby v posledních obvodech koncem května). Uspěly v nich sociálně demokratické strany všech národností (dohromady 87 mandátů), druhým největším blokem byli německorakouští [[Křesťansko-sociální strana (Rakousko)|křesťanští sociálové]] s 66 poslaneckými křesly. V Říšské radě ale operovalo velké množství stran definovaných ideologicky a národnostně a parlament byl mimořádně roztříštěný.<ref name="rfr1">{{Citace monografie
| titul = Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918
| vydavatel = Svoboda
Řádek 170:
== Dopady voleb ==
Bezprostředně po volbách se němečtí křesťanští sociálové a němečtí klerikálové dohodli na ustavení společného poslaneckého klubu, který se se svými 96 poslanci stal nejsilnější parlamentní frakcí. Díky tomu se pak předsedou sněmovny stal křesťanský sociál [[Richard Weiskirchner]].<ref name="rfr1" />
Volby měly výrazný dopad na vládní úrovni. Kabinet Maxe Becka zpočátku dokázal i v nových podmínkách získávat parlamentní podporu. Na podzim 1907 mu podařilo prosadit obnovené finanční vyrovnání mezi oběma polovinami monarchie. Zároveň proběhla rekonstrukce vlády, která nyní měla podporu zástupců významných politických sil, včetně mladočechů. V roce 1908 ale vláda padla z důvodu změny postoje německých křesťanských sociálů, kteří se coby nejsilnější parlamentní klub od vlády odvrátili. Jinak ale volby neukončily fragmentaci rakouského parlamentarismu a v zemi se nadále vyostřovaly etnické i ideologické konflikty. To vedlo mimo jiné k tomu, že i v podmínkách všeobecného a rovného volebního práva se předlitavské vlády často definovaly jako úřednické (jako následující [[vláda Richarda Bienertha]]).<ref>{{Citace monografie
| |||