Slovanská mytologie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 35 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q201571) |
m oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW), odstranění nadbytečného odřádkování |
||
Řádek 20:
=== Epická tvorba ===
▲ Slovanské [[epos]]y bezesporu alespoň zčásti vycházejí z archaické tradice, mytologické prvky lze spatřit především v [[bylina (pověst)|bylinách]] o [[Ilja Muromec|Iljovi Muromci]]. Sporé zmínky obsahuje [[Slovo o pluku Igorově]], který je však podle některých badatelů podvrh.<ref>http://www.dejiny.nln.cz/archiv/05-2003/d1-52003.html</ref> Jihoslovanská epika je na specificky slovanské mýtické motivy chudá, její hrdinové jsou typicky eurasijští.
=== Ostatní tvorba ===
Řádek 56 ⟶ 55:
V Povesti vremenných let zní mýtus následovně tak, že podstatou stvoření světa je součinnost Boha a Satana, kteří se na počátku oba vznášeli nad nekonečným praoceánem. Podle jedné z verzí vytvoří Satan zemi ze své vlastní vůle, podle jiné na příkaz Boha. Je toho schopen jako jediný, protože andělé jsou příliš lehcí. Vyzvednutí země z vody se mu podaří až napotřetí, když ji vyzvedává ve jménu Božím. Kromě hrsti písku v rukou pro Boha skryje další v ústech. Když však začne písek růst, vykašlává ho, a tak vznikají pustiny, hory, skály a bažiny. Bůh tvoří roviny a úrodná pole.
Mýtus o stvoření světa prostřednictvím dvou demiurgů se ke Slovanům dostal ze severní Eurasie, nejspíš prostřednictvím [[Ugrofinové|ugrofinských]] či [[turkické národy|turkotatarských]] národů.<ref name="rfr1">TÉRA, Michal, ''Perun - bůh hromovládce'', Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2009, ISBN 978-80-86818-82-5, s. 234</ref> Podle jiných teorií jde o mýtus [[dualismus (náboženství)|dualistický]], ovlivněný [[íránské národy|íránským]] prostředním.<ref>VÁŇA, Zdeněk, ''Svět slovanských bohů a démonů'', Panorama, Praha 1990, ISBN 80-7038-187-6, s. 55</ref> Existují i další mýty o stvoření, jako například [[Slovinsko|slovinský]] o kosmickém vejci sneseném božským kohoutem, ze kterého se vylilo sedm řek, které zúrodnily zemi. Vznikl nejspíše pod vlivem [[orfismus (filosofie)|orfismu]].<ref>VÁŇA, Zdeněk, ''Svět slovanských bohů a démonů'', Panorama, Praha 1990, ISBN 80-7038-187-6, s. 56</ref> V slovinském, [[Slovensko|slovenském]] a [[Podkarpatská Rus|podkarpatském]] prostředí existují také mýty o vzniku světa z ohně.
=== Antropogonie ===
Řádek 118 ⟶ 117:
# Po porážce hada se objeví déšť, který byl schován v podzemních vodách.<ref>TÉRA, Michal, ''Perun - bůh hromovládce'', Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2009, ISBN 978-80-86818-82-5, s 232</ref>
Tento příběh má být součástí mýtu o stvoření a objevuje se v christianizované podobě [[kosmogonie|kosmogonických]] mýtech ukrajinského a polského folklóru. V těchto příbězích je Satan spoután řetězy a na konci zimy se z nich téměř dostane, ale první jarní blesk ho opět spoutá. Uvěznění také zajišťují jarní obřady nebo úder kováře do kovadliny. V některých podáních je naznačen i motiv [[eschatologie|eschatologické]] bitvy, známý i z jiných indoevropských mytologií. Ačkoliv jsou tyto lidové mýty bezesporu ovlivněny [[Bible|biblickými]] vzory, tak jejich jádro zůstává pohanské.<ref
Motiv souboje mezi horním nebeským světem a dolním hadím je běžný v Eurasii, Africe i severní Americe. V některých indoevropských mytologiích je tento příběh završením stvoření, jiné ho s kosmogonií nespojují. U Slovanů je vázán především s plodností a úrodou, což je sbližuje s africkým prostředním.
| |||