Sébastien Le Prestre de Vauban: Porovnání verzí

m
oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW), odstranění nadbytečného odřádkování
m (Bot: Odstranění 37 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q192839))
m (oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW), odstranění nadbytečného odřádkování)
|podpis = Vauban signature mg 8007.jpg
}}
'''Sébastien Le Prestre''' [[markýz]] '''de Vauban''' ([[15. květen|15. května]] [[1633]] – [[30. březen|30. března]] [[1707]]) byl celého půldruhého století jedním z nejuznávanějších pevnostních stavitelů a představitelů tzv. francouzské inženýrské školy. Svůj život zasvětil službě [[král Slunce|králi Slunce]] [[Ludvík XIV.|Ludvíku XIV.]], který jej za jeho zásluhy jmenoval francouzským [[maršál]]em. Vaubanův význam v dějinách pevnostního stavitelství i vojenství je nesmírný a jeho osoba se řadí mezi nejvýznamnější postavy světové vojenské historie.<ref>{{Citace monografie | jméno= Vladimír | příjmení= Kupka | titul= Stavitelé, obránci a dobyvatelé pevností |vydavatel= Libri | místo= Praha | rok= 2005 |strany= 406 | isbn=80-7277254-6 | poznámka=[Dále jen: Kupka]}}</ref> Obecně se uvádí, že během své kariéry podél francouzských hranic vystavěl třicet tři nových [[pevnost (stavba)|pevnost]]í a na tři stovky jich zmodernizoval.<ref name=a>{{Citace monografie | jméno=Christopher | příjmení=Duffy | titul=Kámen a oheň |vydavatel=Books s. r. o. | místo=Brno | rok=1998 | strany=11 | isbn=80-7242-002-X | poznámka=[dále jen: Duffy]}}</ref>{{#tag:ref|Vladimír Kupka uvádí, že Markýz de Vauban, podle francouzských pramenů, vybudoval 411 archivovaných projektů, které se týkají 160 míst. Z nich bylo 41 zcela nově vybudovaných.<ref>Kupka, s. 400.</ref>|group=pozn.}} Při této činnosti využil veškeré dosavadní znalosti v oboru budování fortifikací, které se díky jeho iniciativně blížily k systematicky promyšlené vědě o vojenském stavitelství.<ref name=a/>Stejně jako pevnostní výstavbu zdokonalil i dříve těžkopádné obléhací techniky, které zjednodušil natolik, že otázka pádu fortifikačního systému se začala počítat ne v řádu týdnů a měsíců, ale dní.<ref name=c>{{Citace monografie | jméno=Martin | příjmení=Brice | titul=Tvrze, hrady a pevnosti |vydavatel=Mladá fronta | místo=Praha | rok=1999 |strany=101 | isbn=80-204-0724-3 | poznámka= [Dále jen: Brice]}}</ref> Od vstupu do armády až do výslužby se zúčastnil celkem 48 obléhání, 140 bitev a šarvátek a byl osmkrát raněn.<ref>Kupka, s. 404.</ref> Avšak navzdory tomu, že významnou část života věrně sloužil francouzskému panovníkovi a požíval královy přízně, byl kritikem poměrů za jeho vlády a sepsáním literárního díla ''Projet d´une dixme royale'' (''O králově desátku'') upadl na sklonku života v nemilost jak královského dvora, tak i francouzské šlechty a duchovenstva.
 
Stejně jako pevnostní výstavbu zdokonalil i dříve těžkopádné obléhací techniky, které zjednodušil natolik, že otázka pádu fortifikačního systému se začala počítat ne v řádu týdnů a měsíců, ale dní.<ref name=c>{{Citace monografie | jméno=Martin | příjmení=Brice | titul=Tvrze, hrady a pevnosti |vydavatel=Mladá fronta | místo=Praha | rok=1999 |strany=101 | isbn=80-204-0724-3 | poznámka= [Dále jen: Brice]}}</ref> Od vstupu do armády až do výslužby se zúčastnil celkem 48 obléhání, 140 bitev a šarvátek a byl osmkrát raněn.<ref>Kupka, s. 404.</ref> Avšak navzdory tomu, že významnou část života věrně sloužil francouzskému panovníkovi a požíval královy přízně, byl kritikem poměrů za jeho vlády a sepsáním literárního díla ''Projet d´une dixme royale'' (''O králově desátku'') upadl na sklonku života v nemilost jak královského dvora, tak i francouzské šlechty a duchovenstva.
 
== Zrození velikána ==
Pozdějšími pevnostními teoretiky byla de Vaubanova práce rozdělena na tři používané systémy, které se od sebe odlišují použitím prvků, rozměrů i tvarů.<ref name=d>Kupka, s. 402.</ref> Do roku [[1687]] uplatňoval nejčastěji svůj první systém. Ten se vyznačoval poměrně velkou podobností prvků s novoitalskou inženýrskou školou, především s jejími ostroúhlými bastiony, s boky chráněnými orillony.<ref name=d/> Druhý systém, který začal uplatňovat od roku [[1682]], se vyznačoval mnohem větší komplikovaností a byl obohacen četnějšími vnějšími prvky.<ref name=d/> Zde se snažil odstranit chyby z prvního systému a inovovat svůj dosavadní stavební styl. Třetí systém, kterým zdokonalil nedostatky systému druhého, uplatnil pouze na sklonku svého života při stavbě pevnosti Neuf-Brisach.<ref name=d/>
 
<center><Gallerygallery widths="200">
 
<center><Gallery widths="200">
Image:Vauban 1-2.jpg
Soubor:Vauban 2-2.jpg
Image:Vauban 3-2.jpg
</Gallerygallery></center>
 
 
Pro markýze Vaubana byla ideálním tvarem pevnosti osmicípá hvězda o průměru asi 900 metrů.<ref name=e>Bridge, s. 94.</ref> [[Kurtina|Kurtiny]], které spojovaly [[bastion]]y, probíhaly po zdánlivě rovných liniích, které však z každé strany trochu ustupovaly, aby mohly být kryty boční palbou z okolních přestupujících dvou třetin.<ref name=e/> Ty byly pro změnu kryty střelbou z bastionů.<ref name=e/> Pokud to bylo možné, projektoval Vauban čtyři brány, za vhodných okolností podle světových stran. Cesty ke středu opevnění změnily mezi jednotlivými prvky opevnění několikrát směr tak, aby zmátly postup útočníků. Schéma pevnosti umožňovalo palbu do stran či do zad postupujícího nepřítele. Ostré úhly bastionů, obklopené složitým systémem příkopů a valů, umožňovaly dělostřelcům vytvořit překrývající se palebné vějíře kryjící celý obvod předpolí pevnosti tak, že děla obléhatelů musela zůstat ve značné vzdálenosti a nemohla poškodit vnitřek pevnosti. Podle druhého a třetího systému budoval bastiony jako předsunuté samostatné objekty, umístěné před pevnostní okruh, od kterého je odděloval příkop.<ref>Kupka, s. 403.</ref> Další převratnou novinkou byl fakt, že Vaubanovy pevnosti jen minimálně vyčnívaly nad terén. Zajímavostí je, že v dobách míru se Vauban věnoval přestavbě vlastních fortifikací, aby zajistil, že proti němu nebude použita jeho vlastní obléhací taktika.<ref name=e/>
138 738

editací