Pohraničí: Porovnání verzí

'''Pohraničí''' (''pohraniční území'', ''pohraniční oblasti'') je území nacházející se podél nebo blíže [[Státní hranice|státních hranic]]. Pohraničí nezahrnuje území sousedního státu. '''Příhraničí''' je oblast ležící při hranici se sousedním státem a zahrnuje i pohraniční území sousedního státu.<ref>Věra Schmiedtová: Příhraničí. Radio Praha, 26. 3 2006. URL: http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestina/prihranici</ref> Geograf [[Peter Haggett]] nepřímo definuje '''příh­raniční region''' tvrzením, že „každá hranice vytváří kolem sebe zónu tlaku“, s tím, že se tato zóna tlaku vzdáleností od hranic zeslabuje.<ref>Peter Haggett: Geography and Modern Synthesis, Harper International Edition, London 1975. IN: Vít Dočkal: Vybrané problémy ze studia přeshraničních struktur v EU. Global Politics: časopis pro politiku a mezinárodní vztahy, 6. květen 2004, URL: http://www.globalpolitics.cz/clanky/preshranicni-struktury-eu</ref> Zatímco '''hraniční linie''' je jednoznačně definována jako lineární oddělení dvou státních územních celků, jako '''příhraniční okrajové území''' je označována oblast územně blízká hraniční linii. Definice této oblasti závisí nejen na specifičnosti místních podmínek. Pro každé pohraničí, ale také různá historická období, ji totiž lze definovat individuálně.<ref>Přeshraniční spolupráce v rámci Evropské unie, URL: http://www1.osu.cz/home/Rumpel/JEAN%20MONET/Texty/Preshranicni_spoluprace_text_Wilam.pdf</ref> [[James Anderson]] a [[Liam O'Dowd]] poukázali na výjimečnou rozrůzněnost hraničních regionů a úloh hranic konstatováním, že „každá státní hranice a každý pohraniční region jsou unikátní“.<ref>Anderson, James; O'Dowd, Liam(1999): Borders, Border Regions and Territoriality: Contradictory Meanings, Changing Significance. Regional Studies, Vol. 33.7, s. 593 – 604. In: EVROPSKÉ SESKUPENÍ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE II: PŘÍKLADY: vzdělávací kurz zaměřený na přeshraniční spolupráci. URL: http://www.euroschola.cz/Files/File/Skripta%20ESUS_priklady.pdf</ref> Vzhledem k uznávané a nepopiratelné svázanosti hranic a příhraničních oblastí s příslušnými celky (na státní či regionální úrovni) [[Martin Hampl]] toto tvrzení zobecnil také na unikátnost všech geografických jevů.<ref name="rfr2">Martin Hampl: Pohraniční regiony České republiky: současné tendence rozvojové diferenciace. Geografie: sborník České geografické společnosti, Praha, č. 3, ročník 105, 2000, s. 241-254.</ref>

V důsledku [[Listopad 1989|předlistopadových]] zkušeností je v české geografické obci pojem „pohraniční“ často vnímán jako termín pro oblast jednostranně rozloženou podél státní hranice.<ref name="rfr1">Jaroslav Dokoupil: Hranice a hraniční efekt. IN: Milan Jeřábek, Jaroslav Dokoupil, Tomáš Havlíček a kol.: České pohraničí - bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha, 2004, s. 47</ref>

Naopak polský [[geograf]] [[Krystian Heffner]] (v Česku např. geografové [[Milan Jeřábek]] a [[Jaroslav Dokoupil (geograf)|Jaroslav Dokoupil]]<ref>Jaroslav Dokoupil:name="rfr1" Hranice a hraniční efekt. IN: Milan Jeřábek, Jaroslav Dokoupil, Tomáš Havlíček a kol.: České pohraničí - bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha, 2004, s. 47</ref>) jako výraz etapy přechodu od [[Periferie (geografie)|periferních]] k [[Ekonomická integrace|integrujícím]] se [[region]]ům vnímá pod pojmem „pohraniční“ oblast rozloženou po obou stranách hranice a „příhraniční“ oblast podél jedné strany hranice.<ref>Krystian Heffner: Zmiany ludnościowe i procesy rozwoju w strefie pogranicza Polski z Czechami. In: Krystian Heffner, Wiesław Drobek (ed.): Strefa pogranicza Polska-Czechy, Procesy transformacji i rozwoju. PIN-Instytut Śląski, Opole, 1996, s. 108-134.</ref>

Geograf [[Martin Hampl]] definuje pohraničí [[Česko|Česka]] jako soubor [[Okresy v Česku|okresů]] při státní hranici ČR.<ref>Martin Hampl:name="rfr2" Pohraniční regiony České republiky: současné tendence rozvojové diferenciace. Geografie: sborník České geografické společnosti, Praha, č. 3, ročník 105, 2000, s. 241-254.</ref> Geografové z pobočky Brno [[Ústav geoniky AV ČR|Ústavu geoniky]] [[Akademie věd České republiky|AV ČR]], v. v. i., definují pohraničí Česka jako soubor [[Obec s rozšířenou působností|správních obvodů obcí s rozšířenou působností]] při státní hranici ČR nebo jako soubor [[Obec s pověřeným obecním úřadem|správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem ]] při státní hranici ČR.<ref>Informace týkající se pohraničních POU. URL: http://www.geonika.cz/CZ/CZresearch/CZpohranici/CZpoh_mapy.html</ref>

[[Socioekonomická geografie|Sociální geograf]] [[Martin Hampl]] definuje z důvodu dosažitelné datové základny pohraničí [[Česko|Česka]] jako soubor [[Okresy v Česku|okresů]] při státní hranici. Pohraniční regiony člení Martin Hampl do dvou typů: '''pohraniční regiony funkčního (nodálního) typu''' se silnými regionálními středisky a s tím související vyšší intenzitou osídlení, industrializace a urbanizace (regiony odpovídají přibližné [[Teorie centrálních míst|střediskové působnosti]] pěti center mezoregionálního řádu a současně center [[Kraje v Česku|krajů]] od roku 1997) a '''pohraniční regiony homogenního (zonálního) typu''', které mají charakter [[Periferie (geografie)|periferní]] zóny s jasným spádem k vnějším - vnitrozemským - centrům.<ref>Martin Hampl:name="rfr2" Pohraniční regiony České republiky: současné tendence rozvojové diferenciace. Geografie: sborník České geografické společnosti, Praha, č. 3, ročník 105, 2000, s. 241-254.</ref>