Nicéphore Niépce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q188342)
G3robot (diskuse | příspěvky)
m oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW)
Řádek 29:
Niépce příliš neovládal obkreslovat tužkou převrácené obrazy vytvořené [[camera obscura|camerou obscurou]], jak bylo v té době populární v malířství, tak se snažil přijít na způsob jak zaznamenat obraz trvale. Experimentoval s [[litografie|litografií]], což ho dovedlo k pokusům zaznamenat obrazy z camery obscury. Niépce také experimentoval s [[chlorid stříbrný|chloridem stříbrným]], který při osvícení tvrdne, ale nakonec se zaměřil na [[živice|živici]], kterou používal při svých prvních pokusech zaznamenat přírodu fotograficky. Živici rozpustil v [[levandulový olej|levandulovém oleji]] – rozpouštědle často používaném v lacích – a potřel touto světlocitlivou směsí cínovou destičku. Destičku pak umístil do camery obscury. Po osmi hodinách jí vyndal a pomocí levandulového oleje odstranil zbytky nenaexponované živice.
 
Začal experimentovat s pořizováním obrazů v roce 1793. Z některých jeho experimentů vznikly obrazy, ale kvůli špatnému ustálení rychle vybledly. V roce 1822 byl již schopen fotograficky přenášet obrazy rytin na sklo.<ref name="rfr1">http://www.mediahistory.umn.edu/timeline/1820-1829.html</ref> První stálou fotografii vytvořil pravděpodobně v roce 1824. Nejranější známá Niépceho fotografie byla vytvořena v roce 1826 nebo 1827 (podle různých zdrojů). Niépce nazval svůj proces [[heliografie]].
 
Přibližně roku [[1826]] vytvořil první dochovanou stálou fotografii na světě s názvem ''[[Pohled z okna v Le Gras]]'' (v originále ''La cour du domaine du Gras)''. Jedná se o snímek pořízený z okna v komuně [[Francouzské departementy|francouzského departementu]] [[Saint-Loup-de-Varennes]]. Fotografie byla vytvořena pomocí [[camera obscura|camery obscury]] a [[cín]]ové destičky pokryté [[živice|živicí]] při osmihodinové expozici.<ref>Poznámka: Živice neboli bitumen je souhrnné označení pro organické kapaliny, které jsou vysoce viskózní, černé barvy a zcela rozpustné v sirouhlíku. Nejčastější formou živice je asfalt.</ref> [[Slunce]] za tu dobu přešlo oblohu od východu k západu a osvětlilo obě strany nádvoří. Výsledná fotografie měla rozměr 20 × 25 cm.
Řádek 35:
V roce 2002 však byla v kolekci jednoho francouzského sběratele nalezena dochovaná ještě starší Niépceho fotografie. Bylo zjištěno, že pochází z roku 1825, tedy ještě o rok dříve než snímek dvora. Jedná se o heliografickou kopii [[rytina|rytiny]] mladého chlapce vedoucího koně do stájí. Fotografii koupila [[Francouzská národní knihovna]] v aukci za 450 000 [[euro]]<ref>http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/1885093.stm</ref> jako svůj „národní poklad“.
 
Niépceho v pořadí třetí známou fotografií je [[Zátiší (fotografie)|zátiší]] s názvem ''Prostřený stůl'' a velikosti 7×11,7 cm vytvořené na jídelním stole v období mezi rokem 1823 a 1825.<ref>http://www.niepce.com/pages/page-inv.html</ref> Originál této heliografie na skle se však ztratil při převozu k restaurování.<ref>http://www.fotoart.gr/photography/history/firstphotos/index.htm</ref> Na fotografii je nůž, lžíce, sklenice, číše, miska, láhev, váza a kávová konvice. Expozice tohoto snímku trvala pravděpodobně 4 hodiny (tolik bylo potřeba času při věrné rekonstrukci v roce 2004).<ref name="rfr2">http://www.niepce.com/pagus/evus1.html</ref>
 
V roce [[1827]] se na cestě za svým nemocným bratrem zastavil v Paříži, kde se setkal s Daguerrem. Měl s sebou několik výsledků svých experimentů s heliografií. Navázal také přátelský vztah s botanikem [[Franz Bauer|Franzem Bauerem]], pro kterého napsal krátké pojednání "Notice sur l'Heliographie". Navštívil Královskou akademii a žádal finanční podporu pro své experimenty. Jeho žádost však byla zamítnuta, údajně proto, že odmítl společnosti prozradit detaily svého objevu.<ref name=nash>{{Citace elektronické monografie
Řádek 51:
}}</ref>
 
V roce 1827 se mu podařila první fotografie na cínovou desku.<ref>http: name="rfr1" //www.mediahistory.umn.edu/timeline/1820-1829.html</ref>
 
Dne 5. července 1833 v sedm hodin v [[Saint-Loup-de-Varennes]] fotograf a vynálezce Nicéphore Niépce náhle zemřel a dnes odpočívá na hřbitově v témže městě.
Řádek 65:
| místo = Martin
| rok = 1987
| strany = 22}}</ref><ref>[http://www.hrc.utexas.edu/exhibitions/permanent/wfp/chronology.html The First Photograh&nbsp;–&nbsp;A Chronology] – anglicky, navštíveno 15.&nbsp;května 2008</ref> Roku [[1816]] použil malou cameru obscuru a&nbsp;papír se světlocitlivou vrstvou [[chlorid stříbrný|chloridu stříbrného]], avšak snímky nebyly ustálené a&nbsp;obraz časem zmizel.
| strany = 22}}
</ref><ref>[http://www.hrc.utexas.edu/exhibitions/permanent/wfp/chronology.html The First Photograh&nbsp;–&nbsp;A Chronology] – anglicky, navštíveno 15.&nbsp;května 2008
</ref> Roku [[1816]] použil malou cameru obscuru a&nbsp;papír se světlocitlivou vrstvou [[chlorid stříbrný|chloridu stříbrného]], avšak snímky nebyly ustálené a&nbsp;obraz časem zmizel.
 
Po řadě pokusů s&nbsp;různými světlocitlivými látkami a&nbsp;podložkami zhotovil Nicéphore Niépce roku [[1822]] reprodukci [[mědirytina|mědirytiny]] [[papež]]e [[Pius VII.|Pia VII.]] na vrstvu přírodního [[asfalt]]u rozpuštěného v&nbsp;[[petrolej]]i, nanesenou na skleněnou desku.<ref name="hlavac23">{{Citace monografie
Řádek 75 ⟶ 73:
| vydavatel = Osveta | místo = Martin
| rok = 1987
| strany = 23}}</ref> Reprodukce se však nezachovala. Niépce pak jako podložku využíval litografický kámen a&nbsp;[[zinek|zinkové]] desky, které byly po leptání nebo rytí použity k&nbsp;[[tisk]]u. Nejstarším dochovaným heliografickým tiskem a zároveň reprodukcí je ta, kterou na [[měď|měděnou]] destičku zhotovil Nicéphore Niépce v&nbsp;roce [[1825]]. Je to obrázek muže vedoucího koně – kopie [[Vlámsko|vlámské]] rytiny ze 17. století.<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/1885093.stm BBC News, 21&nbsp;March, 2002: World's oldest photo sold to library] – anglicky, navštíveno 15.&nbsp;května 2008</ref>
| strany = 23}}
</ref> Reprodukce se však nezachovala. Niépce pak jako podložku využíval litografický kámen a&nbsp;[[zinek|zinkové]] desky, které byly po leptání nebo rytí použity k&nbsp;[[tisk]]u. Nejstarším dochovaným heliografickým tiskem a zároveň reprodukcí je ta, kterou na [[měď|měděnou]] destičku zhotovil Nicéphore Niépce v&nbsp;roce [[1825]]. Je to obrázek muže vedoucího koně – kopie [[Vlámsko|vlámské]] rytiny ze 17. století.<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/1885093.stm BBC News, 21&nbsp;March, 2002: World's oldest photo sold to library] – anglicky, navštíveno 15.&nbsp;května 2008</ref>
 
[[Soubor:Niepce camera.jpg|thumb|Niépceho [[camera obscura]]]]
Řádek 110 ⟶ 107:
;[[Velocipéd|Vélocipède]]<ref>{{Citace elektronické monografie | titul= Other Inventions: the Velocipede | url= http://www.nicephore-niepce.com/pagus/pagus-other.html}}</ref>
 
:V roce [[1818]] se Niépce velmi zajímal o tohoto předchůdce jízdního kola bez pedálů. Postavil si jeho model a nazýval ho ''vélocipède''. Nespokojil se však s jednoduchou konstrukcí a nedokázal odolat dalšímu zlepšení různými prostředky jako bylo například nastavitelné [[cyklistické sedlo|sedlo]]. Tento velocipéd se sedlem je vystaven v Niépcově muzeu. V dopise svému bratrovi, Niépce přemýšlel o motorizaci svého stroje - [[moped]]u.<ref>http: name="rfr2" //www.niepce.com/pagus/evus1.html</ref>
 
;[[Pyreolophore]]<ref>{{Citace elektronické monografie | titul= Other Inventions: the Pyreolophore | url= http://www.nicephore-niepce.com/pagus/pagus-other.html}}</ref>