Měrćin Nowak-Njechorński: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 4 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q159956)
G3robot (diskuse | příspěvky)
m oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW)
Řádek 3:
Měrćin Nowak se narodil jako Martin Sodan (po otci Neumann) jako nemanželské dítě Lužické Srbky Ernestiny Sodanec a jejího otčíma, chudého německého dělníka Wilhelma Emila Neumanna<ref>http://lidemesta.cz/index.php?id=108</ref> Do školy chodil ve [[Worcyn]]u, kde již začal projevovat svůj výtvarný talent. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků v jeho rodině studoval umění v dálkovém kurzu, později nastoupil na uměleckou grafickou školu do [[Lipsko|Lipska]]. V roce [[1920]] měl ve [[Zhořelec|Zhořelci]] svou první výstavu. Od roku [[1921]] studoval na akademii v [[Drážďany|Drážďanech]]. Během svých studií absolvoval i studijní pobyt na [[Akademie výtvarných umění|Akademii výtvarných umění]] v [[Praha|Praze]], kde byl žákem [[Max Švabinský|Maxe Švabinského]]. Posléze studoval ještě ve [[Varšava|Varšavě]].
 
Roku [[1923]] se začal hlásit k [[Lužičtí Srbové|lužickosrbské]] národnosti.<ref name="rfr1">tamtéž</ref> Změnil své [[Němčina|německé]] jméno Martin Nemumann na Měrćin Nowak (později k němu připojil přídomek Njechorński podle jména svého rodiště), aktivně se účastnil činnosti Lužickosrbského Sokola, naučil se dokonale obě varianty [[Lužická srbština|lužické srbštiny]] a v době mezi světovými válkami působil jako novinář píšící ve prospěch nejmenšího slovanského národa (například obhajoval možnost vystupování u soudu v srbštině). Byl vedoucím redaktorem časopisů ''Sokołske listy'' a ''Serbski student'', psal články pro pro ''Serbske Nowiny''<ref>tamtéž< name="rfr1" /ref> a také pracoval v polském menšinovém časopise jako ilustrátor.
 
V době [[Druhá světová válka|2. světové války]] působil jako voják německého [[Wehrmacht]]u, na konci války skončil v americkém zajetí. Po válce působil ve vedení organizace [[Domowina]], vydával překlady ze slovanských literatur ([[Maxim Gorkij|Gorkij]], [[Nikolaj Vasiljevič Gogol|Gogol]], [[Karel Čapek]]) a začal v [[Německá demokratická republika|NDR]] tvořit ilustrace s takzvanou budovatelskou tematikou, které však zároveň vyjadřovaly i tématiku národnostní. Působil také jako předseda Kruhu lužickosbrských výtvarných umělců.
 
V jeho literární i malířské tvorbě dominují [[Folklór|folkloristická]] témata, obrazy z lužickosrbských dějin, bájí či lidových písní (jeho malířským vzorem byl [[Mikoláš Aleš]]).<ref>tamtéž< name="rfr1" /ref> Na folklór navazuje i ve své původní [[Próza|prozaické]] tvorbě. Jako výtvarník je spjat hlavně s tisíci [[Perokresba|perokresbami]], ale vytvořil také několik [[dřevoryt]]ů či rozměrných maleb.
 
== Literární dílo ==