Moták pochop: Porovnání verzí

Přidáno 1 097 bajtů ,  před 6 lety
Dimorfismus, potrava. Literatura uvedena. Odpahýlování.
m (Bot: Odstranění 49 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q26431))
(Dimorfismus, potrava. Literatura uvedena. Odpahýlování.)
{{commons|Circus aeruginosus}}
 
'''Moták pochop''' (''Circus aeruginosus''), též '''pochop rákosní'''<ref name="mysl_zooolgie">Lochmann, J; Hanzal, V: Myslivost v obrazech. Zoologie. Českomoravská myslivecká jednota, Praha 1996.</ref> je štíhlý [[Ptáci|pták]] z řádu [[dravci|dravců]].
 
== Popis ==
U motáka pochopa, právě tak, jako u ostatních motáků, je výrazně vyvinutý [[pohlavní dimorfismus]] daný velikostí a zbarvením.
Samci jsou světlejší, s tmavými konci křídel, mají hnědé břicho a dlouhý ocas. Samice je nepatrně větší, celkově tmavější než samec, na hlavě má žlutou čepičku a bílý [[kostřec]]. Mladí ptáci jsou ještě tmavější než samice, bez čepičky.
 
[[Soubor:Western Marsh Harrier.jpg|thumb|Dospělý samec v letu, Dánsko.|alt=Fotogarfie letícího samce motáka pochopa]]
Dospělý samec má vrchní část těla kaštanově hnědou, hlavu a hruď nažloutlou, břišní část rudohnědou. Ocas je stříbřitě šedý a také na křídlech jsou šedé plochy. Špičky křídel jsou černé.<ref name="mysl_zooolgie"/>
 
Větší a těžší samice je shodně s mladými ptáky jednobarevně hnědá, celkově tmavší než samec, jen vrch hlavy má světlý, smetanový,<ref name="mysl_zooolgie"/> připomínající žlutou čepičku a bílý [[kostřec]]. Mladí ptáci jsou ještě tmavší než samice, bez čepičky.
 
Poznáme ho podle jeho typického letu nízko nad [[Terén|terénem]]. Můžeme ho snadno zaměnit s [[Moták lužní|Motákem lužním]], který je však štíhlejší s podélnými pruhy zespodu křídel. Při [[Tokání|toku]] předvádí samec v letu akrobatické kousky, vystoupá vysoko do oblak a pak se snáší dolů za svojí družkou. Hlas v toku je vysoké „kví-eh“ a pískavé „fíh“. Od stejně velké [[káně lesní]] se liší útlejším vzezřením, delším ocasem a při klouzavém letu staví obě křídla do polohy širokého V.
 
== Rozmnožování ==
Pochopové preferují otevřenou krajinu, pro hnízdění si vybírají [[Rákos|rákosové]] porosty, nebo polní kultury ([[ozim]], [[Brukev řepka|řepka]], [[vojtěška]]). Hnízdí vždy v blízkosti vody. Zde si staví hnízdo ze stébel a větví přímo na zemi nebo v hustém rákosu těsně nad vodou. Začátkem května snáší samice v dvoudenních intervalech 3 – 6 bělavých [[Vejce|vajec]], které zahřívá po dobu asi jednoho měsíce. Samec samici na hnízdě nestřídá, ale po celou dobu sezení na vejcích jí přináší potravu. V tom pokračuje i po vylíhnutí mláďat a samice přinesenou kořist porcuje a mláďata krmí. Na hnízdě mláďata stráví asi 6 týdnů, v nebezpečí se rozlézají po okolí. Do hnízda se na noc někdy vrací i po dosažení vzletnosti.
 
== Potrava ==
Potravu tvoří především drobní [[hlodavci]], ale i jiní [[savci]], [[ryby]] a [[ptáci]], které pochopi loví na polích v okolí hnízda.
 
Hlavním lovištěm jsou břehy rybníků, slepých a hustě zarostlých říčních ramen, rákosiny, louky a zamokřená msta v blízkosti vod. Nad takovou krajinou létá nízkým, značně neurovnaným (jakoby potácivým) letem, který mu umožňuje vyhledávat potravu na zemi i ve vodě. Nikdy neloví ve vzduchu <ref name="mysl_zooolgie"/>.
 
== Rozšíření ==
* [http://www.rozhlas.cz/hlas/dravci/_zprava/18035 hlasová ukázka v projektu Českého rozhlasu „Hlas na tento den“]
 
== Literatura ==
{{Pahýl}}
<references />
 
{{Dravci v ČR}}