'''Kliváž''' je pojem z [[geologie]], který je definován jako systém hustě vyvinutých, vzájemně paralerníchparalelních sekundárních ploch, které jsou plochami potenciální štípatelnosti [[hornina|horniny]], ale u kterých nedochází k úplné ztrátě soudržnosti. Jedná se tedy o soubor ploch a jejich přechodů. Vlastní kliváž se skládá z úzkých zón (tzv. '''domén''') v nichž jsou původní horniny intenzivně přepracovány. Nově vzniklé minerály jsou pak reorientovány ve směru těchto nových ploch. Každé dvě sousedící plochy jsou pak od sebe odděleny deformací, kterou nazýváme '''liton'''. Litony mají tendenci se pohybovat po plochách kliváže vzájemně vůči sobě. Termín je v mnoha případech zaměňován nesprávně za termín [[břidličnatost]] například německá literatura využívá pouze termínu pro břidličnatost ''schieferung'', v anglické a ruské terminologii se využívají oba termíny, které se zaměňují.
'''Kliváže dělíme''' především v závislosti na [[hustota|hustotě]]:
*kontinuální - má velice hustě vyvynutévyvinuté plochy opakující se na [[mikroskop]]ické úrovni
*oddálení (''spaced cleavage'') - plochy kliváže jsou odděleny jen slabě deformované vrstvy litonů
*krenulační - [[minerál]]y jsou v ní prohnuty a nebo zvrásněny
