Klášter Bělá pod Bezdězem: Porovnání verzí

[[Albrecht z Valdštejna]] uvedl roku [[1627]] augustiniány na hrad [[Bezděz]], ale tamní komunita se na hradě udržela za tehdejších válečných událostí jen do roku [[1633]]. Potom císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] uvedl na Bezděz benediktiny a augustiniáni se vrátili ještě roku [[1633]] do Bělé pod Bezdězem ke svému bývalému [[kostel svatého Václava (Bělá pod Bezdězem)|kostelu sv. Václava]]. Do opravy konventu bydleli nejdříve na faře a pak v domku u městské fortny. V letech [[1650]]-[[1659]] byl postaven v Bělé nový konvent (Binago), který byl postupně rozšiřován a zvětšován ([[1696]]-[[1697]], [[1715]]). Bylo zde čtrnáct bratří. Nový barokní kostel sv. Václava postavil v letech [[1708]]-[[1712]] G. Abondio (k benedikci stavby došlo však, podle některých ůdajů, již v roce 1707). V Bělé vypomáhali augustiniáni v duchovní správě a vyučovali od roku [[1787]] na tamní hlavní škole, která byla přípravkou pro augustiniánské gymnázium v České Lípě. Měla čtyři třídy. Roku [[1777]] byla škola zrušena a změněna na německou školu. Od roku [[1865]] měl konvent povinnost vydržovat čtyři třídy chlapecké školy a škola se stala českou. Když roku [[1894]] vznikla v Bělé veřejná pětitřídní škola, zaniklo augustiniánské školství definitivně. Pak byl augustiniánský konvent v Bělé obsazen již jen dvěma řeholníky a jedním konvršem a měl jen místní význam. V roce [[1930]] (za [[převor]]a Hroznaty Junka) byla část kláštera adaptována pro místní muzeum.

=== Zrušení kláštera ve 20. století ===

 

{{Viz též|Seznam převorů augustiniánského kláštera v Bělé pod Bezdězem}}