Hradisko svatého Klimenta: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m - nefunkční link |
→Písemné prameny: - oprava chyby |
||
Řádek 20:
Kolem roku [[1700]] kronikář a přerovský farář [[Jan Jiří Středovský]] zaznamenal lidovou pověst, která se vztahuje k roku [[864]]: „Když se [[svatý Cyril]] obával nejistého štěstí válečného, velmi jsa starostliv o svůj klenot, totiž ostatky svatého Klimenta, počal stavěti s dovolením královým na místě nepřístupném, horami a lesy obklíčeném, nedaleko Velehradu, v okolí, které nyní starý hrad Cimburk ohražuje, kostel ke cti svatého Klimenta, ve kterém, kdyby nebezpečenství hrozilo, mohly by se drahé ostatky … ukrýti mimo hluk válečný.“
Podle
Podrobná historie hradiska sv. Klimenta byla sepsána moravským topografem Řehořem Volným ve IV. svazku jeho práce z roku [[1838]] Markgrafschaft Mähren (str. 176 - 178).
O Klimentku a svatoklimentské a cyrilometodějské tradici v této oblasti a respektu k této lokalitě se zmiňoval ve své drobné práci [[Děvín]] a Velehrad z roku [[1902]] kroměřížský radní Josef Gloza. Ze vzpomínek jeho otce, rolníka z Žeravic, citoval romantickou představu: „Až sem sahal Velehrad, od Hradiště na dvě míle, zde byl klášter, kolem hrazený.“
== Život na hradisku ==
| |||