Otevřít hlavní menu

Změny

m
→‎Dějiny kláštera: strukturování
 
== Dějiny kláštera ==
=== Od založení po první zánik kláštera ===
S dějinami klášter je úzce spojeno město Bělá pod Bezdězem, které vzniklo tak, že veškeré městské právo původně určené založenému městu Starému Bezdězi roku [[1264]] bylo přeneseno na nové místo, a to právě do Bělé ([[1337]]). Brzy potom byl roku [[1345]] založen v severozápadním rohu města augustiniánský konvent. Komunita zde začala fungovat o pět let později po založení. Zakladatel, pan [[Hynek Berka z Dubé]], ho určil pro dvanáct řeholníků a obdařil hojným nadáním ''Konvent'' s kostelem sv. Václava byl však dostaven až po smrti zakladatele. Dílo dokončil pak pan [[Zajícové|Zajíc]] z Házmburku na Zbirohu, držitel hradu Bezdězu, za nějž byla dokončena stavba klášterního komplexu. Podle augustiniánské ''memorabilie'' byl prý klášter založen již roku [[1340]] královnou Alžbětou. Vzkvétající klášter byl však v říjnu roku [[1421]] husity spolu s celým městem dobyt a spálen. Podle některých pramenů byli všichni řeholníci vyvražděni. Obnova řeholního života zde proběhla v roce [[1442]], avšak klášter zůstal až do roku [[1445]] v troskách. Tehdy přišlo do Bělé několik augustiniánů z [[Kostel svatého Tomáše (Praha)|Prahy od sv. Tomáše]] a za pomoci Chvala [[Berkové z Dubé|Berky z Dubé]] částečně upravili kapli a konvent, aby mohly být konány bohoslužby a konvent mohl být obydlen. V druhé polovině 16. století však nebyl klášter obsazován, začal pustnout až opět zanikl. [[Albrecht z Valdštejna]] uvedl roku [[1627]] augustiniány na hrad [[Bezděz]], ale tamní komunita se na hradě udržela za tehdejších válečných událostí jen do roku [[1633]]. Potom císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] uvedl na Bezděz benediktiny a augustiniáni se vrátili ještě roku [[1633]] do Bělé pod Bezdězem ke svému bývalému kostelu sv. Václava. Do opravy konventu bydleli nejdříve na faře a pak v domku u městské fortny. V letech [[1650]]-[[1659]] byl postaven v Bělé nový konvent (Binago), který byl postupně rozšiřován a zvětšován ([[1696]]-[[1697]], [[1715]]). Bylo zde čtrnáct bratří. Nový barokní kostel sv. Václava postavil v letech [[1708]]-[[1712]] G. Abondio (k benedikci stavby došlo však, podle některých ůdajů, již v roce 1707). V Bělé vypomáhali augustiniáni v duchovní správě a vyučovali od roku [[1787]] na tamní hlavní škole, která byla přípravkou pro augustiniánské gymnázium v České Lípě. Měla čtyři třídy. Roku [[1777]] byla škola zrušena a změněna na německou školu. Od roku [[1865]] měl konvent povinnost vydržovat čtyři třídy chlapecké školy a škola se stala českou. Když roku [[1894]] vznikla v Bělé veřejná pětitřídní škola, zaniklo augustiniánské školství definitivně. Pak byl augustiniánský konvent v Bělé obsazen již jen dvěma řeholníky a jedním konvršem a měl jen místní význam. V roce [[1930]] (za [[převor]]a Hroznaty Junka) byla část kláštera adaptována pro místní muzeum.
S dějinami klášter je úzce spojeno město [[Bělá pod Bezdězem]], které vzniklo tak, že veškeré městské právo původně určené založenému městu Starému Bezdězi roku [[1264]] bylo přeneseno na nové místo, a to právě do Bělé ([[1337]]). Brzy potom byl roku [[1345]] založen v severozápadním rohu města augustiniánský konvent. Komunita zde začala fungovat o pět let později po založení. Zakladatel, pan [[Hynek Berka z Dubé]], ho určil pro dvanáct řeholníků a obdařil hojným nadáním ''Konvent'' s kostelem sv. Václava byl však dostaven až po smrti zakladatele. Dílo dokončil pak pan [[Zajícové|Zajíc]] z Házmburku na Zbirohu, držitel hradu Bezdězu, za nějž byla dokončena stavba klášterního komplexu. Podle augustiniánské ''memorabilie'' byl prý klášter založen již roku [[1340]] královnou Alžbětou. Vzkvétající klášter byl však v říjnu roku [[1421]] husity spolu s celým městem dobyt a spálen. Podle některých pramenů byli všichni řeholníci vyvražděni. Obnova řeholního života zde proběhla v roce [[1442]], avšak klášter zůstal až do roku [[1445]] v troskách. Tehdy přišlo do Bělé několik augustiniánů z [[Klášter augustiniánů (Praha-Malá Strana)|Prahy od sv. Tomáše]] a za pomoci Chvala [[Berkové z Dubé|Berky z Dubé]] částečně upravili kapli a konvent, aby mohly být konány bohoslužby a konvent mohl být obydlen. V druhé polovině 16. století však nebyl klášter obsazován, začal pustnout až opět zanikl.
 
=== Obnovení kláštera v 17. století a další dějiny ===
S dějinami klášter je úzce spojeno město Bělá pod Bezdězem, které vzniklo tak, že veškeré městské právo původně určené založenému městu Starému Bezdězi roku [[1264]] bylo přeneseno na nové místo, a to právě do Bělé ([[1337]]). Brzy potom byl roku [[1345]] založen v severozápadním rohu města augustiniánský konvent. Komunita zde začala fungovat o pět let později po založení. Zakladatel, pan [[Hynek Berka z Dubé]], ho určil pro dvanáct řeholníků a obdařil hojným nadáním ''Konvent'' s kostelem sv. Václava byl však dostaven až po smrti zakladatele. Dílo dokončil pak pan [[Zajícové|Zajíc]] z Házmburku na Zbirohu, držitel hradu Bezdězu, za nějž byla dokončena stavba klášterního komplexu. Podle augustiniánské ''memorabilie'' byl prý klášter založen již roku [[1340]] královnou Alžbětou. Vzkvétající klášter byl však v říjnu roku [[1421]] husity spolu s celým městem dobyt a spálen. Podle některých pramenů byli všichni řeholníci vyvražděni. Obnova řeholního života zde proběhla v roce [[1442]], avšak klášter zůstal až do roku [[1445]] v troskách. Tehdy přišlo do Bělé několik augustiniánů z [[Kostel svatého Tomáše (Praha)|Prahy od sv. Tomáše]] a za pomoci Chvala [[Berkové z Dubé|Berky z Dubé]] částečně upravili kapli a konvent, aby mohly být konány bohoslužby a konvent mohl být obydlen. V druhé polovině 16. století však nebyl klášter obsazován, začal pustnout až opět zanikl. [[Albrecht z Valdštejna]] uvedl roku [[1627]] augustiniány na hrad [[Bezděz]], ale tamní komunita se na hradě udržela za tehdejších válečných událostí jen do roku [[1633]]. Potom císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] uvedl na Bezděz benediktiny a augustiniáni se vrátili ještě roku [[1633]] do Bělé pod Bezdězem ke svému bývalému [[kostel svatého Václava (Bělá pod Bezdězem)|kostelu sv. Václava]]. Do opravy konventu bydleli nejdříve na faře a pak v domku u městské fortny. V letech [[1650]]-[[1659]] byl postaven v Bělé nový konvent (Binago), který byl postupně rozšiřován a zvětšován ([[1696]]-[[1697]], [[1715]]). Bylo zde čtrnáct bratří. Nový barokní kostel sv. Václava postavil v letech [[1708]]-[[1712]] G. Abondio (k benedikci stavby došlo však, podle některých ůdajů, již v roce 1707). V Bělé vypomáhali augustiniáni v duchovní správě a vyučovali od roku [[1787]] na tamní hlavní škole, která byla přípravkou pro augustiniánské gymnázium v České Lípě. Měla čtyři třídy. Roku [[1777]] byla škola zrušena a změněna na německou školu. Od roku [[1865]] měl konvent povinnost vydržovat čtyři třídy chlapecké školy a škola se stala českou. Když roku [[1894]] vznikla v Bělé veřejná pětitřídní škola, zaniklo augustiniánské školství definitivně. Pak byl augustiniánský konvent v Bělé obsazen již jen dvěma řeholníky a jedním konvršem a měl jen místní význam. V roce [[1930]] (za [[převor]]a Hroznaty Junka) byla část kláštera adaptována pro místní muzeum.
=== Zrušení kláštera ve 20. století ===
V roce [[1948]] zemřel poslední místní [[Převor|převor]], P. Rudolf Löw a administrátorem kláštera se stal P. Václav Josef Holas, OSA, tehdy působící v [[Klášter Česká Lípa|klášteře v České Lípě]]. V té době již v Bělé nebyl v klášteře žádný řeholník, administrátor pouze dojížděl o nedělích a svátcích sloužit bohoslužby v klášterním kostele. P. Holas byl po roce přeložen do Domažlic, a administraci bělského kláštera převzal P. [[Vít Václav Mareček]], OSA, opět z České Lípy. V roce [[1950]] byl P. Mareček v rámci [[Akce K]] internován, a tím zanikl i bělský konvent.