Verze z 9. 3. 2013, 17:06 editovat Addbot (diskuse \| příspěvky) 210 261 editací m Bot: Odstranění 77 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q37594) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 4. 2013, 16:45 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 526 editací m robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: ka; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 9: \| královna= [[Matylda Flanderská]] \| dynastie= [[Normanská dynastie]] \| otec = [[Robert I. Normandský]] \| matka = Herlette z Falaise \| potomstvo= [[Robert II. Normandský\|Robert II.]]<br /> [[Richard Normandský\|Richard]]<br /> [[Vilém II. Ryšavý\|Vilém II.]]<br /> [[Adéla z Blois\|Adéla]]<br /> [[Agáta Normandská\|Agáta]]<br /> [[Konstancie Normandská\|Konstancie]]<br /> [[Jindřich I. Anglický\|Jindřich I.]]<br />Cecílie<br /> Alice \| narozen = asi [[1028]] \| úmrtí = [[9. září]] [[1087]] (asi 59 let) \| místo úmrtí= [[Rouen]] }} '''Vilém I. Dobyvatel''' (cca [[1028]] – [[9. září]] [[1087]]) byl jako '''Vilém II. Normanský''' v letech [[1035]] – [[1087]] [[Seznam normandských vévodů\|normandský vévoda]] a v letech [[1066]] – [[1087]] navíc [[Seznam anglických králů\|anglický král]]. Z [[Anglosasové\|anglosaských]] [[Kronika\|kronik]] před ''[[Normanský zábor\|Normanským záborem]]'' je znám jako '''Vilém Bastard'''. Byl nemanželským potomkem vévody [[Robert I.Normandský\|Roberta I. Normandského]] a jeho neurozené milenky [[Herleva\|Herlevy (Arlette)]] z [[Falaise]], která byla dcerou [[koželuh]]a. Sám Vilém později v dospělosti nadepisoval své listiny jako ''Wilhelmus cognomine bastardus'' {{#tag:ref\|Vilém, zvaný [[bastard]].\|group=pozn.}} I navzdory svému nelegitimnímu původu se stal dalším v řadě normanských vévodů, kteří vládli [[Normandie\|Normandii]] již od dob [[Rollo Normanský\|Rolla Normanského]]. Po předčasné smrti svého otce, který zemřel při návratu z pouti do [[Svatá země\|Svaté země]] v roce [[1035]], získal Vilém jako sedmileté dítě vládu v [[Normandie\|Normandii]]. Jeho poručníky a ochránci se v této době stali tři mocní muži - [[arcibiskup]] [[Robert z Rouenu]], [[seznam bretaňských vévodů\|vévoda]] [[Alan III. Bretaňský\|Alan Bretaňský]] a [[hofmistr]] Osbern. I přesto byl Vilémův život často v nebezpečí a jeho dětství a dospívání se odehrávalo v ovzduší neustálých intrik a strachu. Dva z jeho ochránců - vévoda Alan a hofmistr Osbern byli dokonce zavražděni. Roku [[1046]] došlo k otevřené vzpouře proti Vilémovi, když se kolem Vilémova bratrance [[Guy Burgundský\|Guye Burgundského]] seskupilo několik nespokojených normandských [[feudál]]ů a podporovali Guye v jeho požadavcích na získání vévodského titulu. Vilém se obrátil s prosbou o pomoc na svého [[léno\|lenního]] pána, [[seznam francouzských králů\|francouzského]] krále [[Jindřich I. Francouzský\|Jindřicha I.]] Společně pak vojska Guye Burgundského porazili. V sedmnácti letech se stal Vilém oficiálně vévodou. V prvních letech dospělosti se proslavil jako zdatný voják v [[turnaj]]ích a rebeliích, které nakonec vedl i proti svému nedávnému spojenci francouzskému králi Jindřichovi, se kterým sousedil v Bretaňi. Roku [[1049]] se v [[Eu (Francie)\|Eu]] Vilém oženil s [[Matylda Flanderská\|Matyldou]], dcerou [[seznam flanderských hrabat\|hraběte]] [[Balduin V. Flanderský\|Balduina Flanderského]]. K uzavření tohoto manželství se váže jistá příhoda o tom, že Vilém nejprve musel Matyldu zbít, protože se odmítala vdát za bastarda, potom však souhlasila, protože ji svým činem přesvědčil, že je pevný a vytrvalý ve svých cílech. Matyldě pak měl být Vilém na svou dobu nezvykle věrný. Manželé spolu zplodili devět dětí. == Boj o anglický trůn == Na jaře roku [[1051]] obdržel Vilém důležité poselství od [[seznam anglických králů\|anglického krále]] [[Eduard III. Vyznavač\|Eduarda Vyznavače]]. Bezdětný Eduard určil za svého nástupce na anglickém trůně právě svého normanského příbuzného Viléma.{{#tag:ref\|Matka Eduarda Vyznavače byla sestrou Vilémova dědečka.\|group=pozn.}} Král Eduard tak učinil navzdory velké nelibosti rodu [[Godwinsonové\|Godwinsonů]], kteří si rovněž činili nárok na trůn. Po Eduardově smrti v lednu 1066 vznesl tedy Vilém nárok na anglickou korunu. Spolu s ním však vznesl nárok i [[seznam norských králů\|norský král]] [[Harald III. Hardrada]]. Na trůn ale nakonec usedl Eduardův švagr [[Harold II. Godwinson]]. [[Soubor:Dobyvatel.jpg\|thumb\|left\|upright\|Vilém Dobyvatel ''(středověká miniatura)'']] Řádek 44: Ve Francii se objevovala snaha Vilémovu moc omezit. V čele stál francouzský král [[Filip I. Francouzský\|Filip]] a hrabě [[Fulko IV. z Anjou\|Fulko z Anjou]]. Do rebelie proti otci se zapletl i nejstarší syn [[Robert II. Normanský\|Robert]], hlavně proto, že nemohl využívat peníze ani moc, které mu plynuly z toho, že byl dědicem. Bojištěm se stal [[Vexin]], sporné území na břehu [[Seina\|Seiny]] mezi [[Rouen]]em a [[Paříž]]í. Do Normandie vpadla posádka pevnosti [[Nantes]] a Vilém se vydal v červenci 1087 na odvetu, při tažení však byl těžce zraněn a převezen do kláštera sv. Gervase v Rouenu. Navzdory všem neshodám určil za příštího vévodu Normandie svého syna Roberta. Synu Vilémovi svěřil správu Anglie a syn Jindřich obdržel značný obnos peněz. Vilém Dobyvatel zemřel [[9. září]] [[1087]] a jeho pozůstatky byly převezeny do kostela sv. Štěpána v [[Caen]], kde byl pochován. V 16. století během náboženských válek byl králův mramorový náhrobek i hrob zničen. Po pohřbu začal ihned spor mezi jeho syny. Boje probíhaly jak v Anglii, tak v Normandii a nakonec z nich vyšel jako vítěz [[Jindřich I. Anglický\|Jindřich]]. == Odkazy == Řádek 75: [[Kategorie:Muži]] {{Link FA\|en}}▼ {{Link GA\|en}} {{Link GA\|ru}} {{Link GA\|sv}} ▲{{Link FA\|en}} ~~[[ka:უილიამ I (ინგლისი)]]~~

Vilém I. Dobyvatel: Porovnání verzí