Sudetští Němci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Čeští Němci versus sudetští Němci: interpunkce |
|||
Řádek 99:
[[Světová hospodářská krize]] ve 30. letech zasáhla německé obyvatelstvo mnohem více než české. Pohraničí bylo navázáno na další závody v Německu, odkud získávalo jak dodávky, tak tam vyváželo svoje výrobky. Nedobrá hospodářská situace v regionu, prudký růst nezaměstnanosti (až přibližně na úroveň 30 %) se výrazně projevil na faktu, že stále více sudetských Němců začínalo sympatizovat s krajně nacionalistickými názory, které představoval [[Konrád Henlein]] a jeho ''Sudetendeutsche Heimatsfront'' (SHF), přeměněné později na ''[[Sudetendeutsche Partei]]'' (SdP). Henlein vyzýval k otevřenému odporu proti české vládě a mnoho Němců se začalo s jeho názory ztotožňovat.
Situace vyvrcholila ke konci dekády. Němci zahájili rozsáhlé protesty a masový odpor, kterého využilo nacistické Německo k propagaci vlastní politiky rozšiřování svého území a svolání konference do Mnichova, známého pro Čechy nechvalně proslulou [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]]. Tehdy byly [[Sudety]] připojeny k [[Nacistické Německo|Německé říši]], sudetští Němci se s fanatickým nadšením stali občany Říše a museli narukovat do Wehrmachtu. Již bývalí čeští Němci přivítali tuto úpravu hranic, viděnou v Praze jako krutou daň za zachování míru, s nadšením. Sudetští Němci za války povětšinou sloužili v německé armádě ([[Wehrmacht]]u), jen zanedbatelná část se stala aktivními odpůrci nacismu.
== Vysídlení ==
| |||