Karel Guth: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 75:
Specializoval se jednak na dějiny české předrománské a románské architektury od 10. do 12. století, dále na archeologii středověku (resp. historickou archeologii), která až do jeho nástupu nebyla samostatným oborem, a konečně také na dějiny uměleckého řemesla.
Samostatně vedl archeologický výzkum [[Ostrovský klášter|Ostrovského kláštera]] v letech 1933 - 1934 a kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Významně se podílel na výzkumu rotundy sv. Víta a architektonického vývoje Pražského hradu, na němž vedl archeologický průzkum od roku 1925 do roku 1942. Jako přední odborník byl zvolen členem Archeologické komise při České královské akademii věd a umění, jejímž byl dlouholetým jednatelem, a vědeckým pracovníkem Archeologického ústavu.
Již jako památkář se věnoval dějinám Nového Města nad Metují a stavebním dějinám paláce hrabat Příchovských v Praze Na Příkopech (1913). Dále byl první, kdo provedl průzkum a hypotetickou rekonstrukci Betlémské kaple (1916 a 1922), podílel se na výzkumu nejvýznamnějších lokalit z počátků českých dějin: Řípu, Vyšehradu, Budče, Libušína či Staré Boleslavi.
Od roku 1913 výsledky svých výzkumů publikoval. Začal drobnými umělecko-historickými články do Časopisu Společnosti přátel starožitností, Uměleckých pokladů Čech (1915-1916), do Věstníku Klubu Za starou Prahu, Krásy našeho domova, do Zpráv Komise pro Soupis památek hl. města Prahy, do Ročenky Kruhu pro pěstování dějin umění nebo
Aktivně působil také v dalších oborových sdruženích své profese, byl členem Klubu Za starou Prahu, Památkového sboru hl.m.Prahy, členem
== Publikace ==
|