Menachem Begin: Porovnání verzí

Narodil se v [[Ruské impérium|carském Rusku]], vyrůstal v [[Druhá Polská republika|Polsku]] a již od mládí byl horlivým [[sionismus|sionistou]]. Během univerzitních studií se stal následovníkem zakladatele [[revizionistický sionismus|revizionistického sionismu]] [[Vladimír Žabotinský|Vladimira Žabotinského]] a záhy stanul v čele jeho mládežnického hnutí [[Bejtar (mládežnické hnutí)|Bejtar]]. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl pro své sionistické aktivity zatčen [[Sovětský svaz|sovětskou]] tajnou službou [[NKVDHlavní správa státní bezpečnosti|státní bezpečností]] a poslán na osm let do [[gulag]]u. Po předčasném propuštění se dostal do [[Britský mandát Palestina|britské mandátní Palestiny]], kde se stal velitelem militantní revizionistické skupiny [[Irgun]], která v únoru [[1944]] vyhlásila vzpouru proti britské mandátní správě. Z této pozice nařídil několik kontroverzních útoků, které si vysloužily odsouzení od vedení [[jišuv|palestinské židovské komunity]].

Po vypuknutí [[druhá světová válka|druhé světové války]] se počátkem září 1939 Beginovi podařilo pro sebe a manželku zajistit výjezdní [[Vízum|víza]], díky nimž se chtěli dostat nejprve do [[Rumunsko|Rumunska]] a posléze lodí do [[Britský mandát Palestina|britské mandátní Palestiny]].<ref name="wagner34-35"/> Kvůli [[Nacistické Německo|německému]] bombardování železničních tratí putovali pěšky a 13.&nbsp;září dorazili do města [[Włodawa]], nacházejícího se asi 60&nbsp;kilometrů jižně od Brestu.<ref name="wagner34-35"/> Odtud se nejprve vydali na východ, nakonec se ale rozhodli, že odejdou do [[Vilnius|Vilna]] (dnešní Vilnius v&nbsp;[[Litva|Litvě]]), toho času již obsazeného [[Rudá armáda|Rudou armádou]] na základě [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Ribbentrop-Molotov]]. Dorazili tam 28.&nbsp;října, tedy v&nbsp;den, kdy seSovětský z&nbsp;městasvaz Rudápředal armádaměsto stáhlaa okolí Litvě, a žili zde téměř rok.<ref name="wagner34-35"/>

Na začátku srpna 1940 Litvu anektoval [[Sovětský svaz]] a 1.&nbsp;září byl Begin předvolán na místní radnici, ale výzvu ignoroval.<ref name="wagner34-35"/> Jakožto přední sionistický vůdce byl [[20. září|20.&nbsp;září]] zatčen [[Hlavní správa státní bezpečnosti|sovětskou tajnou službou [[NKVD]] (předchůdkyněpředchůdkyní [[KGB]]) a umístěn ve věznici [[Lukiškės (věznice)|Lukiškės]] ve Vilně. Tam byl podrobován [[Spánková deprivace|spánkové deprivaci]] a kvůli malým přídělům jídla rychle ztrácel na váze.<ref name="wagner34-35"/> Sověti jej obvinili z&nbsp;toho, že je „agentem [[Spojené království|britského]] [[Imperialismus|imperialismu]]“<ref>''Begin: His Life, Words and Deeds''. s. 13.</ref> a [[1. duben|1.&nbsp;dubna]] [[1941]] byl jakožto „element nebezpečný pro společnost“ odsouzen k&nbsp;osmi letům [[trest odnětí svobody|odnětí svobody]], které si měl odpykat v&nbsp;[[gulag]]u.<ref name="wagner38-39">''Anwar Sadat and Menachem Begin: Negotiating Peace in the Middle East''. s. 38–39.</ref> Ještě před jeho transferem jej manželka Aliza ve vězení navštěvovala a tajně mu pašovala balíčky s&nbsp;oblečením. Na jednom z&nbsp;propašovaných kapesníků mu skrze vyšitou [[Kryptografie|šifru]] dala vědět, že odjíždí do mandátní Palestiny.<ref name="wagner38-39"/> Begin byl nakonec v&nbsp;rámci velké skupiny vězňů poslán do pracovního tábora [[Pečora (město)|Pečora]] na severu Sovětského svazu, kde pracoval v&nbsp;mrazivých podmínkách šestnáct hodin denně, kvůli čemuž byl v&nbsp;té době často nemocný.<ref name="wagner38-39"/> V&nbsp;gulagu zažil mučení od sovětských dozorců i&nbsp;antisemitské útoky od polských spoluvězňů.<ref name="katz152-154"/> Své vzpomínky na toto období později popsal v&nbsp;knize {{cizojazyčně|he|''[[Bílé noci|be-Lejlot levanim]]''}} („Bílé noci“), publikované poprvé v&nbsp;roce 1957.<ref name="hurwitz9"/>