Bedřich Smetana: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 7 lety
(→‎Ohluchnutí a odchod z divadla: gramatická úprava)
Dne 7.&nbsp;září 1874 požádal Smetana správu divadla o&nbsp;zproštění povinností na neurčitou dobu,<ref name="H299-230">Holzknecht, s. 299-230.</ref> as k&nbsp;31.&nbsp;říjnu pak rezignoval na veškeré své funkce v&nbsp;divadle. Právě v&nbsp;té době se v&nbsp;divadelním družstvu prosadilo staročeské vedení a od 1. listopadu byl ředitelem Prozatímního divadla jmenován J.&nbsp;N.&nbsp;Maýr, prvním kapelníkem se stal Adolf Čech. Jelikož aktivní hudebnická i pedagogická činnost při Smetanově stavu nepadala v&nbsp;úvahu a tantiémy z&nbsp;oper i autorské příjmy z&nbsp;vydaných skladeb byly nepravidelné a velmi nízké, ocitl se skladatel ve značné finanční tísni. Divadelní družstvo se k němu zachovalo čestně, ponechalo jej v&nbsp;zaměstnání jako divadelního komponistu a vyměřilo mu čestnou penzi 1200 zlatých ročně. Za to se však Smetana musel zříci příjmů za své dosavadní čtyři opery. Za pozdější opery opět pobíral tantiémy.<ref name="H299-230"/>
 
Nebyl to velký příjem a Smetana žil v&nbsp;neustálých finančních starostech a tahanicích s&nbsp;měnícím se vedením divadla. Vysoké životní náklady v&nbsp;Praze jej donutily pobývat i s&nbsp;rodinou na venkově, totiž v&nbsp;[[Jabkenice|Jabkenicích]] u&nbsp;své dceradcery Žofie Schwarzové, kam se 3.&nbsp;června 1876 odstěhoval definitivně.<ref>Holzknecht, s. 302.</ref> Prozatímní divadlo se do roku 1877 potýkalo s&nbsp;finančními problémy i s&nbsp;vnitřní krizí, přičemž byly činěny snahy o&nbsp;snížení Smetanovy penze, kterou vedení navíc několik měsíců zadržovalo, což skladatele téměř zruinovalo. Až těsně před smrtí se jeho finanční situace zlepšila díky vzrůstající popularitě jeho skladeb; v&nbsp;létě 1883 mu ředitel Národního divadla [[František Adolf Šubert]] zvýšil penzi na 1500 zlatých ročně.<ref name="H299-230"/> Jabkenické ústraní však nebylo izolací, Smetana zde přijímal návštěvy, vedl čilou korespondenci a podle finančních možností navštěvoval Prahu, kde rád chodil do divadla, sledoval zkoušky i představení svých oper (dokonce opravoval dirigentova tempa) a v&nbsp;partiturách sledoval českou hudební produkci. Kontakt s&nbsp;pražským prostředím mu zajišťoval především tajemník pražského [[Hlahol]]u [[Josef Srb-Debrnov]], který se stal jakýmsi jeho sekretářem, s&nbsp;divadlem jednal často prostřednictvím kapelníka Adolfa Čecha.<ref>Habánová, s. 103-104.</ref>
 
==== Tvorba v období hluchoty ====