Verze z 13. 4. 2013, 16:25 zobrazit zdroj Kmenicka (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 078 editací m přidána Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 4. 2013, 10:28 zobrazit zdroj 2a00:1028:8390:16fe:5d4a:9c61:a0e3:c79c (diskuse) →‎Ohluchnutí a odchod z divadla: gramatická úprava Přejít na další porovnání →
Řádek 585: Dne 7. září 1874 požádal Smetana správu divadla o zproštění povinností na neurčitou dobu,<ref name="H299-230">Holzknecht, s. 299-230.</ref> as k 31. říjnu pak rezignoval na veškeré své funkce v divadle. Právě v té době se v divadelním družstvu prosadilo staročeské vedení a od 1. listopadu byl ředitelem Prozatímního divadla jmenován J. N. Maýr, prvním kapelníkem se stal Adolf Čech. Jelikož aktivní hudebnická i pedagogická činnost při Smetanově stavu nepadala v úvahu a tantiémy z oper i autorské příjmy z vydaných skladeb byly nepravidelné a velmi nízké, ocitl se skladatel ve značné finanční tísni. Divadelní družstvo se k němu zachovalo čestně, ponechalo jej v zaměstnání jako divadelního komponistu a vyměřilo mu čestnou penzi 1200 zlatých ročně. Za to se však Smetana musel zříci příjmů za své dosavadní čtyři opery. Za pozdější opery opět pobíral tantiémy.<ref name="H299-230"/> Nebyl to velký příjem a Smetana žil v neustálých finančních starostech a tahanicích s měnícím se vedením divadla. Vysoké životní náklady v Praze jej donutily pobývat i s rodinou na venkově, totiž v [[Jabkenice\|Jabkenicích]] u své ~~dcera~~dcery Žofie Schwarzové, kam se 3. června 1876 odstěhoval definitivně.<ref>Holzknecht, s. 302.</ref> Prozatímní divadlo se do roku 1877 potýkalo s finančními problémy i s vnitřní krizí, přičemž byly činěny snahy o snížení Smetanovy penze, kterou vedení navíc několik měsíců zadržovalo, což skladatele téměř zruinovalo. Až těsně před smrtí se jeho finanční situace zlepšila díky vzrůstající popularitě jeho skladeb; v létě 1883 mu ředitel Národního divadla [[František Adolf Šubert]] zvýšil penzi na 1500 zlatých ročně.<ref name="H299-230"/> Jabkenické ústraní však nebylo izolací, Smetana zde přijímal návštěvy, vedl čilou korespondenci a podle finančních možností navštěvoval Prahu, kde rád chodil do divadla, sledoval zkoušky i představení svých oper (dokonce opravoval dirigentova tempa) a v partiturách sledoval českou hudební produkci. Kontakt s pražským prostředím mu zajišťoval především tajemník pražského [[Hlahol]]u [[Josef Srb-Debrnov]], který se stal jakýmsi jeho sekretářem, s divadlem jednal často prostřednictvím kapelníka Adolfa Čecha.<ref>Habánová, s. 103-104.</ref> ==== Tvorba v období hluchoty ====

Bedřich Smetana: Porovnání verzí