Broumov (nádraží): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 107:
V roce [[1938]] byl vyhlášen válečný jizdní řád, kdy se veškerá doprava na železnici přizbůsobila vojenské přepravě, v témže roce byla železniční stanice v [[Meziměstí (nádraží)|Meziměstí]] [[Evakuace|evakuována]]. Po zabrání příhraničí Německem, respektive rozdělení dráhy mezi státy [[Protektorát Čechy a Morava]] a Německo, se hraniční přechodovou stanicí, respektive konečnou stanicí stal [[Maršov nad Metují]]. Dne 21. [[Květen|května]] roku [[1945]] přijel do Maršova nad Metují, tehdy konečné železniční stanice obsazovací vlak, který pokračoval přes Meziměstí do Broumova. Tento vlak byl doprovázen [[Obrněný vlak|pancéřovým vlakem]] ''"Orlík"'', avšak v pamětní knize města Broumova je vlak označován jménem ''"Maršál Stalin"''. Doprava na choceňsko-broumovské dráze byla obnovena dne 22. května roku 1945.<ref name=Doprava/>
 
Choceňsko-broumovská dráha byla dříve prodloužena do [[Střední Stěnava|Střední Stěnavy]] (polský název ''Ścinawka Średnia'', německý název ''Mittelsteine'') s připojením do [[Nowa Ruda|Nowé Rudy]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] v roce [[1946]] Poláci vytrhali koleje na uzemí [[Polsko|Polska]] v délce 80 m od státní hranice k [[Tłumaczów]]u (německý název Tuntschendorf) s tím, že se jedná u [[Výluka (železnice)|výluku]]. V té době se totiž všude hovořilo o navrácení [[Kladské hrabství|Kladského uzemí]] českým zemím. Dalším důvodem přerušení trati bylo, bylyže takéobrněný pořádányvlak manifesty''"Maršál Stalin"'' 22. Snadkvětna proto1945 došlopřejel kstátní přerušeníhranici tratia dojel až do stanice [[Střední Stěnava]], odkud byl vakázán ozbrojenou stráží místního nádraží. Tento střed způsobil výrazné napětí na poli diplomacie. Poslední důvod pak byl, že si polská strana nepřála, aby přes její území probíhal odsun sudetských Němců z Broumovska. Téhož roku byly koleje znovu položeny, avšak provoz obnoven nebyl.<ref name=Doprava/>
 
V roce 1946 začal na trase [[Praha]] - Broumov jezdit nový pár motorových rychlíků s [[Motorový vůz M 274.0|motorovými vozy řady M 274.0]]. V letech [[1962]] až [[1963]] jezdil tentýž rychlík s [[Motorový vůz 830|motorovými vozy řady M 262.0]]. Od grafikonu 1970/71 pak s [[Motorové vozy 852 a 853|motorovými vozy řady M 296.1]]. Tyto rychlíky byly směrovány z [[Hradec Králové|Hradce Králové]] přes [[Týniště nad Orlicí]].<ref name=Doprava/> Roku [[1974]] započalo nahrazování [[Parní lokomotiva|parních lokomotiv]] v osobní i nákladní dopravě [[Dieselelektrická lokomotiva|lokomotivami dieselelektrickými]]. Parní provoz byl defintivně ukončen v roce [[1981]].<ref name=Doprava/>