Jan Mydlář: Porovnání verzí

Uvádívá se, že vystudoval pražské [[Univerzita Karlova|Karlovo vysoké učení]] a stal se tak [[magistr]]em [[Lékařství|medicíny]].,{{Doplňte zdroj}} podle pořadu ''Bílá místa'' České televize ale v té době na Univerzitě Karlově lékařská fakulta vůbec nebyla, čili ji tam Mydlář nemohl vystudovat.<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10207071307-bila-mista/, čas 2:33</ref> Jen nešťastnou shodou událostí (neopětovaná [[láska]]) se stal katovským holomkem u tehdejšího [[chrudim]]ského kata Jiřího (Svátek) či Záviše Matěhy (což je podle [[Karel Štorkán|Karla Štorkána]] pravděpodobnější)<ref>

}}</ref> Stal se tak člověkem bezectným a opovrhovaným.{{Doplňte zdroj}} Jeho další cesta z chrudimské katovny vedla však přímo do katovny staroměstské, tedy do obydlí nejvyššího popravčího Koruny české Václava Jaroše, Mistra ostrého meče Starého Města pražského. Zde se Jan, coby katův pacholek, učil všem katovským dovednostem a mnohé z nich pak dále zdokonaloval už jako staroměstský kat. Oženil se s Alžbětou Špetlovou, dcerou slánského kata Jáchyma Špetle, které koupil na Starém Městě i dům. Sám byl jako staroměstský kat i hlavním protagonistou [[staroměstská exekuce|staroměstských poprav českých stavů]] 21. 6. 1621. V době svého života prokazatelně{{Doplňte zdroj}} poznal císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] (1552-1612), jeho bratra [[Matyáš Habsburský|Matyáše]] (1557-1619), [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]] (1596-1632), [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] (1578-1637), [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (1608-1657) a [[Leopold I.|Leopolda I.]] (1640-1705). Aktivním staroměstským katem byl až do roku [[1632]], kdy poprvé „minul“ a přenechal tak své řemeslo synovi [[Jan Václav Mydlář|Janu Václavovi]] a sám odešel na zasloužený odpočinek.