Sudetoněmecká strana: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+dopl.+lit.+šabl. |
+dopl.+lit. |
||
Řádek 23:
== Vznik ==
Vypuknutím [[Velká hospodářská krize|Velké hospodářské krize]] ([[1929]]) a později nástupem [[Adolf Hitler|Hitlera]] k moci ([[1933]]) se začala dramaticky měnit vnitropolitická situace v [[Československo|Československu]]. [[Sudety|Pohraniční oblasti]] osídlené [[Sudetští Němci|německou menšinou]], které byly vázány ve velké míře na [[export]] a které do té doby prosperovaly, byly krizí postiženy nejvíce. V [[Německo|Německu]] začalo velké nacistické propagandistické tažení, jehož součástí se stalo Československo, tamní [[demokracie]] a tamní německá [[menšina]].
Vypuknutím [[Velká hospodářská krize|Velké hospodářské krize]] ([[1929]]) a později nástupem [[Adolf Hitler|Hitlera]] k moci ([[1933]]) se začala dramaticky měnit vnitropolitická situace v [[Československo|Československu]]. [[Sudety|Pohraniční oblasti]] osídlené [[Sudetští Němci|německou menšinou]], které byly vázány ve velké míře na [[export]] a které do té doby prosperovaly, byly krizí postiženy nejvíce. V [[Německo|Německu]] začalo velké nacistické propagandistické tažení, jehož součástí se stalo Československo, tamní [[demokracie]] a tamní německá [[menšina]]. Dne 1. října [[1933]] byla v Československu založena ''Sudetoněmecká vlastenecká fronta'' ([[Němčina|německy]] ''Sudetendeutsche Heimatsfront'', ''SHF''), která vznikla z iniciativy vedoucích činitelů nacionálních politických stran [[DNSAP]] a [[DNP]]. Její vůdce [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]] vydal provolání “Ke všem sudetským Němcům,” kteří se hlásí k “německému kulturnímu a osudovému společenství”. Henlein původně ve svých projevech (až do roku 1937), zdůrazňoval odstup od [[nacismus|německého národního socialismu]] a ujišťoval o loajalitě k Československému státu a zdůrazňoval uznání myšlenky občanských svobod. V roce [[1934]] tak Henlein v [[Česká Lípa|České Lípě]] pro české agrární noviny ''Večer'' prohlásil, že odsuzuje jak [[pangermanismus]], tak [[panslavismus]] a odsuzuje i [[fašismus]], [[nacismus]] a bezbřehý liberalismus.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sládek | jméno = Milan | odkaz na autora = Milan Sládek (historik) | titul = Němci v Čechách : německá menšina v českých zemích a Československu 1848-1946 | vydavatel = Pragma | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 205 | isbn = 80-7205-901-7 | poznámky = Dále jen ''Němci v Čechách'' | strany = 57}}</ref> V prosinci [[1935]] byl Henlein pozván do [[Spojené království|Velké Británie]] na pozvání ''Královského institutu pro mezinárodní záležitosti''. Ve svém projevu připustil, že i sudetští Němci mají díky svému radikalismu vinu na špatných vztazích mezi Čechy a Němci, ale zároveň ostře kritizoval českou politiku ve vztahu k menšinám <ref>''Němci v Čechách'', s. 63.</ref>. Na přednáškovém turné v [[Londýn]]ě byl pak Henlein ještě třikrát, v letech 1936, 1937 a 1938. Setkal se s např. s [[Winston Churchill|W. Churchillem]] nebo [[Lewis Sinclair|Lewisem Sinclairem]], ale s žádným členem britské vlády. Stále však prohlašoval, že se snaží o řešení problému sudetských Němců v rámci Československa <ref>''Němci v Čechách'', s. 64.</ref>. Od léta [[1934]] bylo zahájeno financování činnosti SHF z Říše a odtud přicházela i podpora pro propuštěné z vězení. [[30. duben|30. dubna]] [[1935]] se SHF přejmenovalo na ''Sudetendeutsche Partei'', aby se jako politická strana pak mohlo zúčastnit parlamentních voleb. Od listopadu 1937 vedení SdP koordinovalo svoji politiku s vedením NSDAP tak, aby došlo k oddělení Sudet od Československého státu a došlo k integraci oblastí s převážně německým obyvatelstvem s Německým státem.▼
Nově vzniklá „strana“ měla hlásat loajalitu k Československu tak, aby byla ze strany státu nenapadnutelná. Zároveň měla dosáhnout maxima německých národních cílů. Náročný úkol, představovala samotná volba vůdce nové strany. Prvním kandidátem se stal rektor Německé univerzity v Praze [[Mariano San Nicolò]], který ale odmítl. Dalším vhodným kandidátem se stal vedoucí představitel německé tělocvičné organizace ''Deutscher Turnverband'' (DTV) Konrád Henlein.{{#tag:ref|V roce 1933 měl DTV asi 170 000 členů, což z něj činilo největší německou organizaci v Československu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kárník | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = | titul = České země v éře První republiky (1918-1938). Díl druhý. Československo a české země v krizi a v ohrožení (1930-1935) | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 577 | isbn = 80-7277-027-6 | poznámky = Dále jen ''České země v éře První republiky II'' | strany = 187}}</ref>|group=pozn.}} V rámci příprav na založení strany se Henlein zúčastnil turnerských slavností zahraničních Němců ve [[Stuttgart]]u, kde byl přijat samotným Adolfem Hitlerem. Nová organizace pod názvem ''Sudetoněmecká vlastenecká fronta'' ([[Němčina|německy]] ''Sudetendeutsche Heimatsfront'', ''SHF'') se ustavila [[1. říjen|1. října]] [[1933]], kdy vydal Henlein prohlášení, kterým oznámil její vznik. Organizace měla odstranit politické stranictví a pečovat o celý „sudetoněmecký kmen“ bez ohledu na jednotlivé stavy.<ref>''České země v éře První republiky II.'', s. 183–187.</ref>
Henlein původně ve svých projevech (až do roku 1937), zdůrazňoval odstup od [[nacismus|německého národního socialismu]] a ujišťoval o loajalitě k Československému státu a zdůrazňoval uznání myšlenky občanských svobod. V roce [[1934]] tak Henlein v [[Česká Lípa|České Lípě]] pro české agrární noviny ''Večer'' prohlásil, že odsuzuje jak [[pangermanismus]], tak [[panslavismus]] a odsuzuje i [[fašismus]], [[nacismus]] a bezbřehý liberalismus.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sládek | jméno = Milan | odkaz na autora = Milan Sládek (historik) | titul = Němci v Čechách : německá menšina v českých zemích a Československu 1848-1946 | vydavatel = Pragma | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 205 | isbn = 80-7205-901-7 | poznámky = Dále jen ''Němci v Čechách'' | strany = 57}}</ref>
{{Citát|Říkám jasně, že jsem s hitlerismem nikdy neměl a nemám nic společného. Německý nacionální socialismus končí pro nás na hranicích, stejně jako tam končí SHF. Nejsme žádným pokračováním Krebsovy strany.|[[Konrád Henlein]] 9. října 1934 pro Rumburger Zeitung<ref>{{Citace monografie | příjmení = César | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = | příjmení2 = Černý | jméno2 = Bohumil | odkaz na autora2 = | titul = Politika německých buržoazních stran v Československu v letetch 1918–1938. II, (1930–1938) | odkaz na titul = | vydavatel = ČSAV | místo = Praha | rok = 1962 | počet stran = 584 | isbn = | strany = 238}}</ref>|200}}
▲
== Volební výsledky ==
Řádek 87 ⟶ 95:
Ve zbytkovém Česko-Slovensku se zbylá část poslanců SdP ustavila již jako součást NSDAP pod vedením Ernsta Kundta.
==
=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Brandes | jméno = Detlef | odkaz na autora = Detlef Brandes | titul = Sudetští Němci v krizovém roce 1938 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 430 | isbn = 978-80-257-0605-3}}
* {{Citace monografie | příjmení = Brügel | jméno = Johann Wolfgang | odkaz na autora = Johann Wolfgang Brügel | titul = Češi a Němci 1918-1938 | vydavatel = [[Academia]] | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = 80-200-1440-3 | počet stran = 846}}
Řádek 97 ⟶ 109:
* {{Citace monografie | příjmení = Morrell | jméno = Sydney | odkaz na autora = | titul = Viděl jsem ukřižování : události v Československu v roce 1938 očima anglického novináře | vydavatel = Jota | místo = Brno | vydání = 3 | rok = 2002 | počet stran = 188 | isbn = 80-7217-182-8}}
* {{Citace monografie | příjmení = Němeček | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Němeček | spoluautoři = a kol. | titul = Cesta k dekretům a odsunu Němců : datová příručka | vydavatel = Littera Bohemica ; Baronet | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 152 | isbn = 80-7214-519-3}}
* {{Citace monografie | příjmení = Röhr | jméno = Werner | odkaz na autora = | titul = September 1938 : die Sudetendeutsche Partei und ihr Freikorps | vydavatel = Organon | místo = Berlin | rok = 2008 | počet stran = 319 | isbn = 978-3-931034-06-1}}
* {{Citace monografie | příjmení = Sládek | jméno = Milan | odkaz na autora = Milan Sládek (historik) | titul = Němci v Čechách : německá menšina v českých zemích a Československu 1848-1946 | vydavatel = Pragma | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 205 | isbn = 80-7205-901-7}}
* {{Citace monografie | příjmení = Zelený | jméno = Karel | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Vyhnání Čechů z pohraničí 1938 : vzpomínky | vydavatel = Ústav mezinárodních vztahů ; Kruh občanů České republiky vyhnaných v roce 1938 z pohraničí | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 237 | isbn = 80-85864-16-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Zimmermann | jméno = Volker | odkaz na autora = Volker Zimmermann | titul = Sudetští Němci v nacistickém státě : politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938-1945) | vydavatel = Prostor ; Argo | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 577 | isbn = 80-7260-055-9 | isbn2 = 80-7203-390-5}}
=== Související články ===
* [[Ackermannovo sdružení]]
* [[Druhá republika]]
Řádek 108 ⟶ 121:
* [[Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938]]
=== Externí odkazy ===
{{commonscat|Sudetendeutsche Partei}}
* [http://www.fronta.cz/dokument/sudetonemecka-strana-akcni-program-z-leta-1938 Sudetoněmecká strana: program z léta 1938]
| |||