Kontinentální blokáda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 213.155.225.108 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jedudedek |
|||
Řádek 44:
Růst moci Francie a obsazení [[Itálie]] francouzskými armádami považovala Velká Británie za přímé ohrožení svých zájmů, a tak vyhledala spojence k [[Třetí protifrancouzská koalice|třetí protifrancouzské koalici]] (Rusko, posléze [[Švédsko]], Neapolsko a Rakousko). Dne 18. května [[1803]] znovu vypověděla Francii válku. Napoleon tentokrát soustředil v [[Boulogne|Boulogni]] velké vojsko, které bylo určeno k invazi na britské ostrovy. K této operaci potřeboval získat převahu na moři, a proto povolal loďstvo ze středomořských přístavů. V rozhodující námořní [[Bitva u Trafalgaru|bitvě u mysu Trafalgar]] ([[21. říjen|21. října]] [[1805]]) však došlo k zničení francouzsko–španělské eskadry a Británie se stala na více než sto let „vládkyní moří“.<ref name="olšovský118">Olšovský, s. 118.</ref>
Na pevnině byly armády britských spojenců,{{#tag:ref |Rusko s Rakouskem vstoupily do války s příslibem 1 750 000 liber od britské vlády za každých 100 000 mužů postavených do boje.<ref>Kennedy, s. 165.</ref> |group="p"}} Ruska a Rakouska poraženy v [[Bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]] [[2. prosinec|2. prosince]] [[1805]] a Rakousko bylo nuceno přistoupit na separátní [[Prešpurský mír|Bratislavskou mírovou smlouvu]] ([[26. prosinec|26. prosince]] 1805), jejímž uzavřením ztratilo část svého území a muselo platit vysoké [[
Napoleon obklopil Francii novými vazalskými monarchiemi (např. [[Holandsko]], Neapolsko, [[Neuchâtel]], [[Berg]]), na jejichž trůny dosadil příslušníky své rodiny. V roce [[1806]] vytvořil z ovládnutých německých států [[Rýnský spolek]] a jmenoval se jeho protektorem. S touto situací bylo velmi nespokojeno [[Prusko]], jež získalo kromě Británie také podporu Ruska, [[Sasko|Saska]] a Švédska. Vznikla tak [[čtvrtá protifrancouzská koalice]]. Pruská armáda však byla během jednoho měsíce poražena a [[27. říjen|27. října]] Napoleon vstoupil do Berlína.
| |||