Vizigótská říše: Porovnání verzí

 

== Vizigóti v době stěhování národů ==

Vizigóti bývají spojováni především se [[Španělsko|Španělskem]], antickou Hispánií, jejich cesta na [[Pyrenejský poloostrov]] však byla velmi spletitá. Roku [[376]], poté, kdy byli [[Gótové]] přepadeni v severním Černomoří [[Hunové|Huny]], stáhly se některé skupiny za [[Dunaj]] na území římské říše a byly zde císařem [[Valens|Valentem]] usazeny roku 376 jako [[foederati|foederáti]] v naději, že posílí obranu římské hranice proti dalším barbarům. V římské říši v té době panoval značný nedostatek pracovní síly. Snaha zotročit vizigótské bojovníky vedla k velkému protiřímskému povstání, k němuž se vzápětí přidalo zbídačelé místní obyvatelstvo, především [[Otrokářství|otroci]] těžce pracující v thráckých dolech. Roku [[378]] se povstalcům postavilo římské vojsko [[bitva u Adrianopole (378)|u Adrianopole]]. Římané byli tvrdě poraženi a císař Valens podlehl svým zraněním z bitvy. Roku [[380]] vtrhli Vizigóti do [[Malá Asie|Malé Asie]] a do [[Řecko|Řecka]]. Teprve po nástupu [[Theodosius I.|Theodosia I.]] roku [[379]] se novému císaři podařilo Góty pacifikovat obdarováním pozemky a dobytkem. Uzavřel s nimi smlouvu, přiměl k návratu do [[Moesie]] a [[Thrákie]] a znovu je tu usídlil jako foederáty.

== Vizigótská říše v Hispánii ==

{{Dějiny Španělska}}

V Hispánii představovali Vizigóti pouze vládnoucí menšinu. Většinu tvořilo obyvatelstvo hispanořímského původu, které bylo jazykově romanizované a vyznávalo katolické náboženství, zatímco Vizigóti byli [[ariánství|ariány]]. Zpočátku se výrazně odlišovali také způsobem života. Nicméně navzdory tomu, že byla nyní Hispánie ovládána [[barbar]]y, nezažila úpadek zájmu o klasickou kulturu v takovém rozsahu, jaký postihl [[Velká Británie (ostrov)|Británii]] nebo Galii, což je významnou skutečností hovořící ve prospěch Vizigótů. Ti měli navíc tendenci udržovat staré římské instituce a rovněž projevovali jedinečný respekt k římským zákonům a zákoníkům vůbec (viz [[Alarichův breviář]]). Ve čtyřicátých a padesátých letech [[6. století]] procházel vizigótský stát vážnou krizí, způsobenou odstředivými tendencemi hispanořímské šlechty. Toho využili [[Byzantská říše|Byzantinci]] k ovládnutí jihovýchodního pobřeží Španělska ([[554]]), jehož se zmocnila vojska císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]]. Teprve za krále [[Leovigild]]a ([[568]]–[[586]]) a jeho syna [[Rekkared I.|Rekkareda]] ([[586]]–[[601]]) se podařilo obnovit silnou ústřední vládu s centrem v [[Toledo|Toledu]]. Na přelomu [[6. století|6.]] a [[7. století]] byli z poloostrova vytlačeni Byzantinci, [[568]]–[[585]] vyvrácena [[svébská říše]] na severozápadě poloostrova. Poté kontrolovali vizigótší králové celé území dnešního [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]].

 

Král Rekkared pochopil také význam jednotného vyznání obyvatelstva říše a ve snaze předejít nové opozici hispanořímské šlechty vyznávající katolicismus se roku [[587]] vzdal ariánského vyznání a přestoupil s nejvýznamnějšími velmoži ke katolické víře. Roku [[589]] svolal koncil do [[Toledo|Toleda]] a vyhlásil katolictví za státní náboženství. Král se stal fakticky hlavou církve a [[biskup]]ové byli povinni mu sloužit. To ve svém důsledku zlepšilo vztahy krále vůči jeho hispanořímským poddaným. Soužití obou skupin obyvatelstva zůstávalo už nadále relativně klidné, přesto se Vizigóti až do počátku [[muslim]]ské nadvlády vehementně bránili svému splynutí s většinovou španělskou populací. Katolická církev nabyla velkého vlivu a již tehdy přistoupila k pronásledování [[Židé|Židů]], kteří tvořili významnou složku obyvatelstva.

 

 

V [[7. století]] zažila vizigótská říše své vrcholné období (posílení vazeb mezi církví a panovníkem, právní kodifikace), nicméně čas od času vyskytující se boje o královskou vládu ji neustále oslabovaly. To ostatně napomohlo ke zhroucení jejich moci. Navíc kvůli své segregaci se Vizigóti po příchodu [[Maurové|Maurů]] v [[8. století]] nemohli nikterak spoléhat na loajalitu místního obyvatelstva.

 

== Reference ==

<references />

== Externí odkazy ==

* [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1600 Vizigóti na Antice]

 

{{Portály|Středověk}}