Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 4 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q719285)
doplnění odkazů
Řádek 17:
== Život ==
[[Soubor:COA cardinal AT Schrattenbach Wolfgang Hannibal.png|náhled|Erb biskupa Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu]]
Byl prvorozeným synem z 22 dětí císařského komoří Johanna Balthasara von Schrattenbach a Anny Elisabeth von Wagensberg. Po studiích ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] a [[Salzburg]]u vystudoval v letech 1677 - 1683 na [[Pontificium Collegium Germanicum et Hungaricum de Urbe|Collegiu Germanicu]] v [[Řím]]ě práva a filozofii. Po vysvěcení na kněze brzy získal kanonikáty v Olomouci (1682) a v Salzburgu, kde se později stal dómským děkanem. V církevní kariéře rychle stoupal díky svým příbuzným, zejména strýci, pražskému arcibiskupovi [[František Ferdinand Khünburg|Ferdinandu Khünburgovi]]. Olomouckým biskupem byl Schrattenbach v letech [[1711]]–[[1738]], ale ve své diecézi se příliš často nezdržoval. Roku 1714 jej císař [[Karel VI.]] jmenoval vyslancem na papežském dvoře v [[Kvirinálský palác|Kvirinálu]], kde byl zvolen kardinálem a roku 1719, po smrti [[Jan Václav hrabě Gallas|Jana Václava hraběte Gallase]], nastoupil na čtyři roky do prestižního úřadu místokrále v [[Neapol]]i. Roku 1725 se stal tajným komorníkem císaře Karla VI.
V církevní politice byl Schrattenbach vlivnou osobností, jak na vídeňském císařském dvoře, tak v [[Řím]]ě. Byl typickým představitelem [[Nepotismus|nepotismu]]: své četné příbuzné dosazoval do úřadů a všestranně je finančně podporoval.
Například [[24. červen|24. června]] [[1736]] ve [[Vyškov (zámek)|vyškovském zámku]] uspořádal oslavu sňatku svého synovce, Františka Antonína Schrattenbacha s Marií Josefínou, hraběnkou z Vrbna, a jeho pak učinil svým hlavním dědicem.
Řádek 24:
 
== Umění a kultura ==
Kardinál byl milovníkem umění, pompézní dvorské kultury a zábavy. K jeho oblíbeným letním rezidencím patřily zámky v [[Kroměříž]]i, ve [[Vyškov]]ě a [[Schrattenbachův palác]] v Brně-Kobližné ulici, který pro něj přestavěl Mořic Grimm (dnes Mahenova knihovna). V Kroměříži založil kláštery řádu piaristů a kapucínů, kapli Bolestné Panny Marie a v tamní mincovně dával razit stříbrné i zlaté biskupské mince a medaile. Ve [[Vyškov (zámek)|Vyškovském zámku]] zřídil divadelní sál. Měl proslulou dvorskou kapelu, kterou vedl neapolský skladatel [[Alessandro Scarlatti]]. V letech [[1727]] - [[1737]] uspořádal řadu představení, uvedl celkem 20 italských oper [[neapol]]ského typu a 36 oratorií, především v Kroměříži. Z Vyškova jsou doloženy tři opery:<ref>Vyškovsko vlastivěda moravská</ref> ''Catone in Utica'', ''Die Gültigkeit Titi'' a ''Alessandro''. Ve sbírkách [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|Kroměřížského zámku]] a [[Vyškov (zámek)|vyškovského zámku]] jsou vystaveny dva Schrattenbachovy reprezentační portréty v oděvu kardinála, obě olejomalby na plátně.
Kardinál Schrattenbach byl pohřben v kapli Bolestné Panny Marie (dnes Schrattenbachova kaple) v chrámu sv. Mořice v Kroměříži. Jeho figurální náhrobek tam vytvořil sochař Ondřej Zahner.
Podle testamentu Schrattenbach zanechal umnělecké sbírky, klenoty a drahokamy. Především z jeho odkazu klenotů byla roku 1738 v dílně brněnského zlatníka [[Ondřej Vogelhund|Ondřeje Vogelhunda]] zhotovena unikátní zlatá monstrance, zdobená smaragdy a diamanty, zvaná [[Zlaté slunce Moravy]], dnes vystavená v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.