Maršál Sovětského svazu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Raksagadam (diskuse | příspěvky)
m →‎Historie hodnosti: typo, pravopisné chyby - všechny vojenské hodnosti se v češtině píší vždy malými písmeny
Raksagadam (diskuse | příspěvky)
m typo, interní odkaz
Řádek 9:
Tři z nich, Bljucher, Tuchačevskij a Jegorov, byli [[Poprava|popraveni]] během Stalinovy [[Velká čistka|Velké čistky]] v letech 1938–1939. [[7. květen|7. května]] [[1940]] byli jmenováni další tři maršálové: nový lidový komisař obrany [[Semjon Timošenko]], [[Boris Michajlovič Šapošnikov]] a [[Grigorij Kulik]].
 
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byli Timošenko, Buďonnyj a Vorošilov odstraněni z nejvyššího velení pro neúspěšné řízení bojových operací (Vorošilov po [[Zimní válka|Zimnízimní válce]], zbylí dva v průběhu [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]]) a Kulik byl dokonce [[Vojenská degradace|degradován]] pro neschopnost. Hodnost maršál Sovětského svazu byla během Velké vlastenecké války udělena celé řadě vojenských [[velitel]]ů, kteří si ji zasloužili svými výkony na bojišti (např. [[Georgij Konstantinovič Žukov]], [[Ivan Stěpanovič Koněv]] a [[Konstantin Konstantinovič Rokossovskij]]). V roce [[1943]] [[Stalin]] povýšil na maršála sám sebe a v roce [[1945]] přidal tutéž hodnost svému šéfovi policie [[Lavrentij Pavlovič Berija|Berijovi]]. K těmto politickým maršálům se později ještě připojil v roce [[1947]] [[Nikolaj Bulganin]].
 
Po 2. světové válce byl bývalý maršál [[Grigorij Kulik]] popraven během další vlny Stalinových čistek (1950). Po Stalinově smrti jej následoval [[Lavrentij Berija]] (ten byl ale řádně odsouzen za zločiny[[zločin]]y, jichž se skutečně dopustil). Od roku [[1947]] dostávali tuto hodnost pouze profesionální vojáci alespoň rámcově odpovídající úrovně (jedinou výjimku představuje sebepovýšení [[Leonid Brežněv|Leonida Brežněva]] v roce [[1976]]).
 
Jako poslední získal tuto hodnost byl [[Dmitrij Jazov]] ([[1990]]), který byl o rok později uvězněn pro svou účast na nepovedeném [[Státní převrat|puči]] proti [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michailu Gorbačovovi]]. Maršál [[Sergej Fjodorovič Achromejev]] spáchal sebevraždu po rozpadu SSSR. Hodnost byla zrušena (ztratila význam) s rozpuštěním Sovětského svazu v říjnu [[1991]]. Za její nástupnickou hodnost je považována hodnost [[maršál Ruské federace]], kterou jako první obdržel pouze [[Igor Sergejev]], ruský [[ministr obrany]] [[1997]]–[[2001]] a bezpečnostní poradce [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]].