Maršál Sovětského svazu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Raksagadam (diskuse | příspěvky)
m →‎Historie hodnosti: aktualizace, "současnost" sem nepatří (neencyklopedické - mění se), zkracování ruských jmena příjmení je nesmysl
Raksagadam (diskuse | příspěvky)
m →‎Historie hodnosti: typo, pravopisné chyby - všechny vojenské hodnosti se v češtině píší vždy malými písmeny
Řádek 7:
Vojenská hodnost maršál Sovětského svazu byla ustavena rozhodnutím sovětské vlády (tzv. [[Rada lidových komisařů]]) [[22. září]] [[1935]]. [[20. listopad]]u bylo do této hodnosti povýšeno 5 mužů: [[lidový komisař obrany]] [[Kliment Jefremovič Vorošilov|Kliment Vorošilov]], [[náčelník generálního štábu]] Rudé armády [[Alexandr Jegorov]] a tři starší velitelé: [[Vasilij Bljucher]], [[Semjon Buďonnyj]] a [[Michail Tuchačevskij]].
 
Tři z nich, Bljucher, Tuchačevskij a Jegorov, byli [[Poprava|popraveni]] během Stalinovy [[Velká čistka|Velké čistky]] v letech 1938–1939. [[7. květen|7. května]] [[1940]] byli jmenováni další tři maršálové: nový lidový komisař obrany [[Semjon Timošenko]], [[Boris Michajlovič Šapošnikov]] a [[Grigorij Kulik]].
 
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byli Timošenko, Buďonnyj a Vorošilov odstraněni z nejvyššího velení pro neúspěšné řízení bojových operací (Vorošilov po [[Zimní válka|Zimní válce]], zbylí dva v průběhu [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]]) a Kulik byl dokonce [[Vojenská degradace|degradován]] pro neschopnost. Hodnost maršál Sovětského svazu byla během Velké vlastenecké války udělena celé řadě vojenských velitelů[[velitel]]ů, kteří si ji zasloužili svými výkony na bojišti (např. [[Georgij Konstantinovič Žukov]], [[Ivan Stěpanovič Koněv]] a [[Konstantin Konstantinovič Rokossovskij]]). V roce [[1943]] [[Stalin]] povýšil na maršála sám sebe a v roce [[1945]] přidal tutéž hodnost svému šéfovi policie [[Lavrentij Pavlovič Berija|Berijovi]]. K těmto politickým maršálům se později ještě připojil v roce [[1947]] [[Nikolaj Bulganin]].
 
Po 2. světové válce byl bývalý maršál [[Grigorij Kulik]] popraven během další vlny Stalinových čistek (1950). Po Stalinově smrti jej následoval [[Lavrentij Berija]] (ten byl ale řádně odsouzen za zločiny, jichž se skutečně dopustil). Od roku [[1947]] dostávali tuto hodnost pouze profesionální vojáci alespoň rámcově odpovídající úrovně (jedinou výjimku představuje sebepovýšení [[Leonid Brežněv|Leonida Brežněva]] v roce [[1976]]).
 
Jako poslední získal tuto hodnost byl [[Dmitrij Jazov]] ([[1990]]), který byl o rok později uvězněn pro svou účast na nepovedeném [[Státní převrat|puči]] proti [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michailu Gorbačovovi]]. Maršál [[Sergej Fjodorovič Achromejev]] spáchal sebevraždu po rozpadu SSSR. Hodnost byla zrušena (ztratila význam) s rozpuštěním Sovětského svazu v říjnu [[1991]]. Za její nástupnickou hodnost je považována hodnost [[maršál Ruské federace]], kterou jako první obdržel pouze [[Igor Sergejev]], ruský [[ministr obrany]] [[1997]]–[[2001]] a bezpečnostní poradce [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]].
Řádek 22:
Všichni pováleční maršálové byli důstojníky během Velké vlastenecké války, s výjimkou Brežněva, který byl politrukem. Včetně Jazova, který byl na konci války dvacetiletý a velel rotě. Na rozdíl od starších amerických velitelů, žádný sovětský maršál nezískal přímé bojové zkušenosti za Studené války. Tato přetrvávající skupina veteránů druhé světové války v nejvyšším velení je považována{{Doplňte zdroj}} za jeden z nejdůležitějších faktorů, který negativně ovlivnil vývoj a akceschopnost Sovětské armády v jejím pozdním období.
 
Ve vojenské hierarchii Sovětského svazu byly zavedeny také jiné maršálské hodnosti, a to [[Maršálmaršál tankového vojska]], [[Maršálmaršál dělostřelectva]] a [[Maršálmaršál letectva]] v lednu 1943 a [[Maršálmaršál ženijního vojska]], [[Maršálmaršál spojovacího vojska]], [[Hlavníhlavní maršál letectva]], [[Hlavníhlavní maršál tankového vojska]], [[Hlavníhlavní maršál dělostřelectva]], [[Hlavníhlavní maršál ženijního vojska]] a [[Hlavníhlavní maršál spojovacího vojska]] v říjnu 1943.
 
== Seznam maršálů SSSR ==